Autorka uvádí nejčastější indikační skupiny zdravotních transportů a jejich chybné indikace s odkazem na neznalost příslušné legislativy. Informuje o důležitých dokladech zdravotního transportu – 34 (příkaz ke zdravotnímu transportu) a 39 (vyúčtování náhrady cestovních nákladů soukromým vozidlem) a rozebírá věcné a formální nedostatky, které se vyskytují na těchto dokladech. Z podstatné části se věnuje nejčastěji zjištěným závadám při vlastním šetření oprávněnosti indikace zdravotních transportů ve zdravotní dokumentaci.

        Klíčová slova: oprávněnost indikace zdravotních transportů – příkaz ke zdravotnímu transportu – vyúčtování náhrady cestovních nákladů soukromým vozidlem