Autorky specifikují nejčastější indikační skupiny zdravotních transportů – doprava do lázní a doprava na opakovaná vyšetření či léčení. Dále diskutují časté chybné indikace zdravotních transportů a neznalost příslušné legislativy. Informaci o důležitých dokladech – 34-příkaz ke zdravotnímu transportu a 39-vyúčtování náhrady cestovních nákladů soukromým vozidlem – doplňují analýzou vyskytujících se věcných a formálních nedostatků. Samostatně autorky uvádějí dva významné problémy: oprávněnost doprovodu pacienta při zdravotním transportu a dálkový transport pacienta, tj. správné určení vzdálenosti do nejbližšího smluvního zdravotnického zařízení, které je schopno požadovanou péči poskytnout.

        Klíčová slova: oprávněnost indikace zdravotních transportů – doprava do lázní – doprava na opakovaná vyšetření či léčení – indikace doprovodu pacienta – příkaz ke zdravotnímu transportu – vyúčtování náhrady – dálkový transport pacienta