Autoři se v článku zabývají otázkami nad dalším postupem zdravotní pojišťovny vůči smluvnímu zdravotnickému zařízení, kde charakter popisované řady kontrolních zjištění a plošný rozsah zjištěných způsobů neoprávněného vykazování zdravotní péče může vzbudit podezření, že se nejedná vždy pouze o administrativní pochybení ze strany příslušného zařízení, které by snad mohlo být vysvětlováno např. velkým objemem vyúčtování či náročností evidence poskytované zdravotní péče. I vzhledem k tomu, že nejméně část uvedených kontrolních zjištění se velmi často týká velkého množství pracovišť, navíc různých odborností v daném zdravotnickém zařízení, pokládají čtenáři otázku, zda popsaný způsob vykazování poskytnuté zdravotní péče je způsoben chováním pouze některých jednotlivců na vybraných pracovištích, či zda se spíše jedná o systémovou, jednotně řízenou záležitost s konkrétní osobní odpovědností. Vedoucím motivem je nalezení odpovědi nejen na otázky jak dál v takových situacích, jak zajistit dodržování zákona z hlediska účelného vynakládání finančních prostředků, ale i jak zajistit ochranu pojišťovny jako instituce a jejich zaměstnanců, zejména v těch případech, kdy by kontrolní mechanismy jiných institucí včetně zřizovatele mohly doposud selhávat.

        Klíčová slova: kontrolní činnost – revizní činnost – revize - neoprávněně účtovaná zdravotní péče – sankční ujednání ve smlouvách – výpověď ze smluvního vztahu – útisk