V souboru, zastoupeném 100 pojištěnců, byl v průběhu let 2002–2003 proveden průzkum rizikových gerontologických faktorů, které byly důvodem poskytování domácí zdravotní péče. Pouze 10% podíl osob představoval výskyt jednoho rizikového faktoru, převážně špatného zdravotního stavu, v 90 % se jednalo o osoby staršího a pokročilého věku, u kterých byla prokázána kumulace dvou a více gerontologických rizik. U všech se jednalo o špatný zdravotní stav, tedy faktor medicínský, často kumulovaný s faktorem sociálním – osamělostí, nesoběstačností, bezdětností a vysokým věkem. Přítomnost rizikových faktorů, především jejich kumulace, zapříčiňuje nejen zhoršenou kvalitu života, ale také zvýšenou potřebu i spotřebu zdravotní a sociální péče a také nutnost umístění ve zdravotnickémzařízení či zařízení sociální péče,což je – mimojiné – také spojeno s vyššími finančními výdaji. Včasné vyhledání a trvalé sledování osob s rizikovými gerontologickými faktory, eventuálně nacházejících se v rizikových situacích, však může zamezit nebo oddálit vznik závislosti a nutnosti zajištění péče druhé osoby, případně umístění do ústavního zařízení. Činnost agentur domácí zdravotní péče je v této souvislosti nesporně významnou službou pro staré handicapované osoby,protože často oddaluje potřebu indikace umístění do ústavní péče, výrazně zlepšuje kvalitu života starých lidí v jejich vlastnímdomácím prostředí, s možností zajištění potřeby péče druhé osoby.Osoby s rizikovými gerontologickými faktory by proto měly být trvale v aktivní dispenzární péči především praktického lékaře, s cílem oddálit vznik nesoběstačnosti a závislosti se všemi důsledky, s cílem pomoci starým lidem zůstat v domácím prostředí co nejdéle tak, jak je obsaženo v bodě č. 5, „Zdravé stárnutí“, v rámci programu WHO „Zdraví 21“.

        Klíčová slova: staří lidé – rizikové gerontologické faktory – rizikové situace ve stáří – domácí zdravotní péče