Článek nabízí alternativní vysvětlení průběhu motorického vývoje dítěte, založené na základních biomechanických principech a především učení v různých podobách a na různých úrovních. Tím se Iišíod převažujícího názoru, že vývoj je dán „uvolňováním (vyzráváním) vrozených (geneticky determinovaných) motorických vzorů". Za hlavní biomechanické faktory je zde považováno zajištění postury proti působící tíhové síle a Bemsteinův princip omezování a uvolňování DOF. V souladu s nimi jsou reakce dítěte během polohových zkoušek popsány jako výsledek kombinace 4 hlavních faktorů: 1) postupně se zlepšující schopnosti řízené zpevnit trup, 2) odeznívající Moroův reflex, 3) ustupující novorozenecké flekční hypertonie a 4) působení tíhové síly. Vzhledem k rozsahu je problematika rozdělena do dvou samostatných částí. Tato první část zahrnuje intrauterinní vývoj, novorozenecké období a holokinetické stadium kojeneckého období.

        Klíčová slova: motorické vzory, polohové reakce, DOF, postura