Diferenciální diagnostika hyperurikémie
u dědičných metabolických onemocnění
Stibůrková B.1, Šebesta I.1, 4, Pospíšilová E.1, Šťastná S.1, Kumšta M.4, Zeman J.1, Kmoch S.1, 2
1Ústav dědičných poruch metabolismu 1. LF UK, Praha 2Centrum integrované genomiky, Praha 3Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN, Praha 4Ústav klinické biochemie 1. LF UK a VFN, Praha |
|
Fulltext
Souhrn:
Cíl studie: Hyperurikémie je častým laboratorním nálezem u dětí i dospělých s řadou získaných nebo dědičně podmíněných
metabolických onemocnění. Mezi nejčastější příčiny hyperurikémie patří nadprodukce purinů de novo, zvýšené
odbourávání či snížená recyklace nukleotidů a snížená renální exkrece kyseliny močové.
Název a sídlo pracoviště: Ústav dědičných poruch metabolismu 1. LF UK, Praha.
Materiál a metoda: V rámci cíleného metabolického screeningu v letech 1995–2002 bylo ve skupině 24 000 pacientů
s podezřením na dědičnou poruchu metabolismu provedeno 17 000 vyšetření hladiny kyseliny močové v krvi a/nebo
v moči. U přibližně 3 000 pacientů byly vyšetřeny purinové metabolity.
Výsledky: Primární hyperurikémie na podkladě dědičné poruchy metabolismu byla nalezena u 82 pacientů. U 14 pacientů
byla prokázána porucha aktivity hypoxantin-guaninfosforibozyltransferázy, u 20 glykogenóza typ I, u 5 glykogenóza
typ III, u 4 glykogenóza typ VI, u 19 glykogenóza typ IX a u 20 pacientů familiární juvenilní hyperurikemická nefropatie.
Závěr: Diferenciálnědiagnostická rozvaha nad pacientem s hyperurikémií je široká a při diagnostice onemocnění je
nutná úzká spolupráce se specializovanými laboratořemi. Metabolická, enzymatická a molekulární vyšetření mohou
významně přispět k rozpoznání etiologie onemocnění, volbě léčby i jejímu monitorování.
Klíčová slova:
kyselina močová, hyperurikémie, hypoxantin-guaninfosforibozyltransferáza, Lesch-Nyhanovo onemocnění,
glykogenóza, familiární juvenilní hyperurikemická nefropatie.
|
Objednat toto číslo jako -
FYZICKÁ OSOBA nebo
PODNIKATELSKÝ SUBJEKT
|