Východisko. Do současné doby byly k provádění peritoneální dialýzy užívány téměř výhradně dialyzační roztoky, ve kterých se jako osmotické činidlo uplatňovala glukóza. Použití těchto roztoků s sebou nese problémy s dostatečným odstraňováním tekutin z organizmu a je rovněž spojeno s nežádoucími metabolickými účinky. Proto se hledají alternativní osmotická agens. Dialyzační roztok s polymerem glukózy icodextrinem generuje ultrafiltraci na principu koloidní osmózy. Cílem studie bylo zjistit vliv podání icodextrinového dialyzačního roztoku na velikost ultrafiltrace a vybrané metabolické parametry nemocných léčených kontinuální ambulantní peritoneální dialýzou. Metody a výsledky. Bylo sledováno 9 nemocných, u kterých byl glukózový roztok při noční výměně nahražen icodextrinovým. Kontrolní soubor 9 nemocných užíval glukózový roztok při všech výměnách. Před podáním icodextrinu (čas 0) a dále v měsíčních intervalech (čas 1, 2, 3) a za 1 měsíc po ukončení studie (čas 4) byla změřena ultrafiltrace z nočního vaku, krevní tlak a sérové koncentrace maltózy, leptinu, inzulínu a lipidů. Výsledky. U nemocných léčených icodextrinem se ultrafiltrace zvýšila oproti času 0 z 246,5±60,5 ml (aritm. průměr ± SEM) na 593,1±87,4 ml, p<0,01 v čase 1; na 548±67 ml, p<0,05 v čase 2 a na 586,7±58,8 ml, p<0,01 v čase 3. Podání icodextrinu bylo spojeno se vzestupem maltózy z 0,02±0,01 g/l v čase 0 na 0,1±0,1 g/l, p<0,01 v čase 1; na 1,0±0,09 g/l, p<0,01 v čase 2 a na 1,1±0,09 g/l, p<0,01 v čase 3 s poklesem na nulové hodnoty v čase 4 (NS). Po aplikaci icodextrinu došlo k poklesu leptinémie z 34,6±17,2 ng/ml v čase 0 na 21,7±8,9 ng/ml, p<0,05, v čase 1; na 21,4±9,5 ng/ml, p<0,05, v čase 2 na 15,9±24,1 g/ml, p<0,05, v čase 4. Koncentrace in zulínu a lipidů nebyly ovlivněny. V kontrolním souboru se žádné ze sledovaných parametrů neměnily. Nemocní léčení icodextrinem omezili antihypertenzivní medikaci, ale nikoliv statisticky významně. Závěr. Podání icodextrinu významně zvyšuje ultrafiltraci a dává tak předpoklad pro účinnou kontrolu stavu hydratace, aniž by bylo nutno užít dialyzační roztoky s vysokou koncentrací glukózy. Aplikace dialyzačního roztoku na bázi polymeru glukózy je spojena s významným, ale reverzibilním vzestupem maltózy v séru. Pokles leptinu může ukazovat na snížení tělesného tuku po nahrazení glukózových roztoků icodextrinem nebo na zvýšenou eliminaci leptinu v důsledku zvýšení konvektivního transportu navozeného ultrafiltrací.

        Klíčová slova: