Souhrn:
V kardiologii se genová terapie (GT) zaměřuje na novotvorbu cév, srdeční selhání a prevenci reokluze po perkutánní
koronárních intervencích. Tzv. terapeutická angiogeneze se může se uplatnit především u těžkých ischemických
postižení myokardu s refrakterní anginou pectoris a s nemožností provést úplnou revaskularizaci chirurgickou nebo
katetrizační cestou. Další potenciální terapeutickou indikaci GTv kardiologii představuje srdeční selhání. Vtomto
směru existují tři hlavní směry GT, které se snaží docílit zvýšení kontraktility, a to cestou modulace homeostázy
kalcia, ovlivnění beta-adrenergních receptorů a konečně zvýšenímrezistence kardiomyocytů k apoptóze. Potenciální
využití GTpř edstavuje prevence restenózy po PTCA s užitím stentu nebo bez něj. Z dalších možných nadějí GT
u kardiovaskulárních chorob přichází v úvahu konverze myocytů komorového myokardu do pacemakerových buněk
pomocí genu kódujícího kaliový kanál, naděje přináší GTsy stémové i plicní hypertenze. Do budoucna bude nutno
definovat optimální vektor, nejvhodnější přístup (pravděpodobně transmyokardiální doplněný i.v. aplikací) i dávky.
Z dosud provedených studií se zdá, že GTje v kardiologii dobře tolerována, je bezpečná a že umožňuje zahájit éru
randomizovaných, placebem kontrolovaných studií.
Klíčová slova:
genová terapie, angiogeneze, restenóza, srdeční selhání, apoptóza.
|