Pestrost a proměnlivost biologických reakcí je podmínkou adaptace živých organizmů na změny zevního prostředí. Reakce imunitního systému umožňují přežití i v extrémních podmínkách. Moderní medicína často vytváří situace, s nimiž se organizmus v průběhu fylogeneze nesetkal. Díky současné technice dnes přežívají nemocní se závažnými projevy orgánového selhávání i nemocní s rozsáhlými formami poranění. Objevují se i nové infekční choroby, jako je HIV/AIDS. Přes rozsáhlou paletu zevních inzultů je patrné, že organizmus mobilizuje obranné reakce podle společného schématu. Stejně tak i vyčerpání obranného potenciálu probíhá podle stejného archetypálního vzorce. V případě imunitní odpovědi zprostředkované buňkami, jejíž bezchybný průběh má pro organizmus v kritických situacích zásadní důležitost, začíná ztráta obranyschopnosti výpadkem reaktivity T-lymfocytů na specifické antigeny a končí chyběním jejich odpovídavosti na polyklonální mitogeny. V článku jsou probírány patogenetické mechaniz- my provázející rozvoj imunodeficitních stavů vyvolaných infekčními i neinfekčními podněty se zřetelem na kardiochirurgické operace v mimotělním oběhu.

        Klíčová slova: mimotělní oběh, chirurgické trauma, cytokiny, mitogeny, antigeny Th1/Th2 lymfocyty, CD4+