Transplantace kostní dřeně a periferních kmenových buněk, přes svůj kurativní potenciál, stále představují pro pacienty významné riziko. Toxicita vysokodávkované chemoterapie je jednou z hlavních příčin peritransplantační mortality. Busulfan je cytostatikum, které je často používanou součástí přípravných režimů před transplantací. Zvolení optimální dávky busulfanu a predikce jeho klinického efektu mohou být velmi obtížné. Absorpce busulfanu z gastrointestinálního traktu a úroveň jeho metabolizmu jsou značně variabilní. Několik studií publikovaných v posledních letech ukázalo, že plazmatické koncentrace busulfanu lépe korelují s klinickým efektem a extramedu- lární toxicitou způsobenou tímto lékem než aktuální dávka busulfanu podaná pacientovi. Byly navrženy přibližné cílové plazmatické koncentrace busulfanu, při nichž bylo dosaženo optimální rovnováhy mezi požadovaným klinickým efektem a rizikem vážných vedlejších účinků chemoterapie. Byly publikovány téměř dvě desítky chro- matografických metod, které umožňují kvantitativní stanovení busulfanu. Udržování určité plazmatické hladiny busulfanu v průběhu celého jeho podávání pomocí opakovaných úprav jeho dávkování může redukovat toxicitu tohoto léku a zlepšit výsledky transplantací kostní dřeně či periferních kmenových buněk. Tato metodika je snadno aplikovatelná, je finančně a personálně nenáročná a vyžaduje přístrojové vybavení, které je obvykle snadno dostupné ve většině laboratoří transplantačních center.

        Klíčová slova: busulfan, farmakokinetika, úprava dávkování, plocha pod křivkou (AUC), chromatografie, transplantace kostní dřeně.