Cíl studie: Rozvoj aterosklerotických změn začíná již v časném postnatálním období a pravděpodobně je ovlivněn stravou. Naším cílem bylo zmapovat vývoj vybraných rizikových faktorů aterosklerózy u dětí v závislosti na kojení. Typ studie: Prospektivní, observační studie. Materiál a metoda: Do studie bylo zařazeno 47 párů matka + dítě, které byly sledovány do 6. měsíce života dítěte (vzorky žilní krve matky byly odebrány před a po porodu a po 3 a 6 měsících, dále jsme získali vzorek pupečníkové krve dítěte ihned po narození a vzorky žilní krve ve 3. a v 6. měsíci po porodu). Změřili jsme sérovou koncentraci celkového cholesterolu (TC), HDL cholesterolu (HDL), triacylglycerolů (TG), apolipoproteinu AI (apoA), apolipoproteinu B (apoB), oxidovaného LDL (oxLDL), protilátek proti oxidovanému LDL (oxLDLAb) a plazmatickou koncentraci látek reagujících s kyselinou thiobarbiturovou (TBARS) a aktivitu paraoxonázy (PON1). LDL cholesterol byl určen výpočtem podle Planellové. Výsledky: Ve 3. měsíci života vykazovaly plně kojené děti (oproti nekojeným) vyšší hladiny TC (p < 0,001), apoB (p < 0,001), LDL (p < 0,01), oxLDL (p < 0,005), TBARS (p < 0,001) a nižší oxLDLAb (p < 0,001). Po korekci na LDL (oxLDL/LDL a TBARS/LDL) rozdíly mezi kojenými a nekojenými dětmi ve 3. měsíci v hladinách oxLDL a TBARS nebyly již statisticky významné. V 6. měsíci života měly výhradně kojené děti opět vyšší TC (p < 0,05), apoB (p < 0,05), LDL (p < 0,01) a TBARS (p < 0,05), nicméně rozdíl v koncentracích oxLDL (p = 0,21) a oxLDLAb (p = 0,055) byl již statisticky nesignifikantní. Po korekci TBARS na LDL se nepodařilo prokázat statisticky významný rozdíl mezi kojenými a nekojenými dětmi v 6. měsíci. Ve 3. ani v 6. měsíci jsme neshledali statisticky významné rozdíly v aktivitách PON1 mezi oběma skupinami. Mezi kojenými a nekojenými dětmi byl statisticky významný rozdíl ve změnách ve 3. měsíci (hodnota ve 3. měsíci – hodnota z pupečníkové krve) u TC (p = 0,001; vyšší vzestup u kojených), apoB (p < 0,005; vyšší vzestup u kojených), oxLDL (p < 0,005; vyšší vzestup u kojených) a oxLDLAb (p < 0,001; vzestup u nekojených, pokles u kojených). Závěr: Sledované parametry svědčí pro vyšší zátěž kojených dětí (oproti nekojeným) klasickými lipidovými rizikovými faktory aterosklerózy (celkový cholesterol, LDL cholesterol). Vyšší koncentrace oxLDL a TBARS u plně kojených dětí jsou způsobeny spíše vyšší nabídkou substrátu (LDL) než zvýšeným oxidačním stresem. Pro kojené děti je charakteristická nízká imunitní odpověď na oxidované LDL.

        Klíčová slova: ateroskleróza, LDL, oxidační stres, kojení.