Indikace a funkční výsledky
septoplastik
– výsledky prospektivní studie
Kučerová D., Vrabec P., Kuchynková Z.
Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK, Praha, katedra otorinolaryngologie IPVZ, Praha, přednosta prof. MUDr. J. Betka, DrSc. |
|
Souhrn:
S o u h r n: Nerovnost nosní přepážky se objevuje u 80 % populace, přičemž ne všechny deviace jsou
funkčně významné. Práce představuje výsledky prospektivní studie, cílem které bylo zhodnotit
správnost indikace k septoplastice; rozlišit, zda je nosní neprůchodnost způsobena nerovnou nosní
přepážkou nebo slizničními změnami v nosní dutině, určit významnost jednotlivých typů deformit
septa na nosní průchodnost, zhodnotit objektivní parametry nosní průchodnosti s využitím rinomanometrie
ve srovnání se subjektivním hodnocením a změřit funkční efekt septoplastiky. V souboru
bylo vyšetřených 63 pacientů (48 mužů a 15 žen s věkovým průměrem 32 let), kteří již byli indikováni
k septoplastice běžnými vyšetřovacími metodami (přední rinoskopie, anamnéza). K měření po
operaci se dostavilo 40 z nich. K objektivnímu měření nosní průchodnosti jsme využili rinomanometrický
přístroj ATHMOS 300. Ve vyšetřeném souboru pacientů byla před operací průměrná
hodnota nosního odporu R před anemizací 0,7 a po anemizaci 0,4. Ve srovnání s normálními
hodnotami je tato hodnota téměř trojnásobně vyšší. Zaznamenali jsme však i normální hodnotu
nosního odporu R do 0,25 u 12 pacientů (20 %). Subjektivní zlepšení nosní průchodnosti po operaci
udalo 36 operovaných (90 %), u zbylých čtyř pacientů zůstala nosní průchodnost nezměněna.Výsledná
hodnota nosní rezistence celého souboru po operaci byla 0,33 před anemizací a 0,28 po anemizaci.
Nedosáhla normálních hodnot, velmi se k nim však přiblížila. Průměrná hodnota nosního odporu
celého souboru se zlepšila o 55 %. Ze skupiny pooperačně měřených 40 pacientů jsme normální
hodnoty R < 0,25 naměřili pouze u 21 vyšetřených (52 %), všichni byli s efektem operace spokojení.
Z ostatních 19 (48 %) měřených se stále vysokým R bylo s efektem operace spokojených 15 pacientů.
Objektivně tak bylo zlepšených pouze 52 % vyšetřených, na rozdíl od subjektivního zlepšení 90 %
vyšetřených. Skupina, která by hodnotila efekt operace za nedostatečný při objektivním zlepšení
R, se v souboru nevyskytla. Největší podíl na této diskrepanci mají pacienti s alergickou rýmou,
u kterých se po operaci subjektivně zlepšila nosní průchodnost i při přetrvávající rýmě, objektivně
se však hodnoty nosního odporu zásadně nezměnily. Tato skupina s alergickou rýmou a malou
septální deformitou je v indikaci k septoplastice nejspornější. Největší přínos operace se prokázal
u pacientů s posttraumatickou deformitou septa, kterých bylo také v souboru nejvíce. Rinomanometrické
vyšetření je přínosné ve správném výběru pacientů k operaci, a to hlavně ve sporných
případech, kdy klinické vyšetření nekoreluje se subjektivními obtížemi pacienta.
Klíčová slova:
septoplastika, nosní septum, rinomanometrie, nosní odpor.
|