Klinické rozšíření totální vaskulární izolace (TVI) v resekční chirurgii jater umožnilo větší radikalitu a invazivitu do jater a také využití nových doposud nestandardních technik. Ostrá transekce parenchymu jater ve vaskulární izolaci je technikou, která by mohla přinést některé výhody v porovnání s klasickou technikou digitoklasie. Cíle práce: Experimentálně ověřit efektivitu metody ostré transekce parenchymu jater a totální vaskulární izolace (TVI) u neanatomických resekcí jater. Použitý materiál a metody: Experimenty byly provedeny na miniprasatech (n = 9). Operační výkon byl proveden za aseptických podmínek v celkové endotracheální anestezii. Po TVI byla provedena neanatomická resekce pravého laloku jater ostře, použitím skalpelu. Jednotlivé struktury, tj. větvě portobilární triády a větvení hepatální žíly byly ošetřeny opichymonofilním vláknem. Peroperačně byly hodnoceny: velikost a počet ošetřených struktur v resekční ploše, délka operace, délka trvání TVI. Hodnocena byla peroperační krevní ztráta, změna krevního obrazu, změna jaterních enzymů. Výsledky: Operační výkon trval průměrně 88,7 (55–139) minuty, vaskulární izolace jater trvala průměrně 24 (19–33) minut. Průměrná krevní ztráta byla 193,7 (40–400) ml. Po resekci došlo k poklesu Hb průměrně o 8,25 (6–11) g/l. V jedné resekční ploše bylo průměrně ošetřeno 9 (6–11) tubulárních struktur, po odstranění klampu musela být dodatečně ošetřena 3× větev jaterní tepny a jednou větev portobiliární triády. Závěr: Kombinace totální vaskulární izolace a ostré transekce parenchymu jater umožňuje bezpečné ošetření větví portobiliární triády menších 1mm a to jak cév, tak žlučových cest. Problematičtější je ošetření drobných hepatálních žil menších než 1mm a větví jaterní tepny, což však bylo dáno anatomickou odlišností modelu.

        Klíčová slova: játra – resekce – experiment