Žena ve věku 75 let byla po 30 let sledována pro adenom hypofýzy s akromegalickým syndromem (operaci i iradiaci odmítala). Pět let a devět měsíců před smrtí byl radikálně odstraněn karcinom tlustého střeva. Hyperfunkční polynodózní struma byla léčena Carbimazolem. Šest let před smrtí byla kortikoidně substituována. Zemřela kardiálním selháním. Při pitvě byl zjištěn rozsáhlý intraselárně i extraselárně rostoucí tumor hypofýzy, dependentní endokrinní žlázy však s výjimkou ovarií nevykazovaly atrofii. Štítná žláza byla uzlovitě hyperplastická, kůra nadlevin difuzně hyperplastická. Histologickým imunohistochemickým a ultrastrukturálním vyšetřením byla v nádoru pro- kázána ve většině buněk současná produkce STH a ACTH, disperzně Prl, b-podjednotky FSH, LH, TSH. Nález je dokladem skutečnosti, že i při klinicky i morfologicky zřejmé hormonální dominanci (syndrom akromegalie, difuzní silná oranžofilie cytoplazmy nádorových buněk v přehledném barvení PAS-Orange G) patří dokonalé došetření dalších hormonálních aktivit v úrovni klinické i morfologické do rámce základního vyšetření. Tyto souběžné hormonální produkce mohou být podkladem závažných paralelních či následných klinických důsledků. Návrh nové pětiúrovňové SZO klasifikace hypofyzárních tumorů z roku 1996 (1) poskytuje pro komplexní vyšetření nádorů tohoto typu vhodné pracovní schéma.

        Klíčová slova: hypofýza, akromegalie, adenom, plurihormonální endokrinní aktivita.