Východisko. Pacienti s chronickým selháním ledvin patří do skupiny, u které je popisováno zvýšené riziko výskytu tuberkulózy. Metody a výsledky. V retrospektivní studii byl analyzován výskyt tuberkulózy u pacientů, kteří byli léčeni dialýzou na Interním oddělení Strahov 1. LF UK a VFN v Praze pro chronické selhání ledvin, zemřeli a byli pitváni v letech 1991–2000. Aktivní tuberkulóza byla zjištěna u 11 pacientů z 275 zemřelých, tj. u 4 %. Jednalo se o 4 muže a 7 žen ve věku 56–84 let v době úmrtí. Potvrdili jsme zvýšené riziko výskytu tuberkulózy v našem souboru oproti ostatní populaci. U 2 pacientů byla tuberkulóza potvrzena před smrtí, u 3 na ni bylo vysloveno podezření. Ve zbývajících případech byla diagnóza stanovena až při pitvě. Oproti nedialyzované populaci, kde převažuje plicní forma (v České republice 75 %), dominovaly v našem souboru mimoplicní formy – 9 pacientů, tj. 81,8 %, mělo některou z mimoplicních forem tuberkulózy. Miliární rozsev byl zjištěn u 8 nemocných (72,7 %). Vzhledem k tomu, že příznaky tuberkulózy jsou nespecifické a nejsou patognomonické, docházelo k překrytí příznaků tuberkulózy jinými, již diagnostikovanými onemocněními polymorbidních nemocných. Velkým problémem je malá úspěšnost včasného rozpoznání tuberkulózy. Ukazuje se, že je velmi obtížné, a to i v případě, že se na tuberkulózu myslí, ji jednoznačně prokázat. Závěry. V diferenciálně diagnostických rozvahách je nutno vždy vzít v úvahu možnost onemocnění tuberkulózou. Ve vyšetřovacím algoritmu je nutno zaměřit se nejen na plicní, ale i mimoplicní formy tuberkulózy.

        Klíčová slova: chronické selhání ledvin, tuberkulóza, diagnostika.