Souhrn:
Existuje těsná souvislost mezi poruchami funkce štítné žlázy a psychickými poruchami. Na jedné straně bylo
zjištěno, že terapeutický účinek antidepresiv je závislý na funkčním stavu štítné žlázy a že současné podávání
tyreoidálních hormonů zejména trijodtyroninu s antidepresivy urychluje jejich léčebný účinek a potlačuje k nim
rezistenci. Na druhé straně bylo prokázáno, že antidepresiva ovlivňují hypotalamo-hypofyzárně-tyreoidální (HPT)
osu, zejména snižují sérovou hladinu tyroxinu. Čím je větší pokles tyroxinu po antidepresivu, tím je antidepresivum
účinnější. Předpokládá se, že ovlivnění HPT osy antidepresivy je způsobeno jejich interferencí s noradrenergními
a serotoninergními systémy. Antidepresiva mohou také ovlivňovat různé stupně biosyntézy tyreoidálních hormonů,
dejodázy, tyreoidální peroxidázu, mohou tvořit komplexy s jódem. Je třeba brát v úvahu, že antidepresivní léčba je
dlouhodobá, a je tudíž potřeba při současném podpůrném podávání tyreoidálních hormonů zejména trijodotyroninu
monitorovat senzitivní metodou TSH, aby nedošlo k tyreotoxickému efektu. V budoucnu bude nutno dále blíže
objasnit mechanismy vlivu tyreoidálních hormonů na psychiku člověka.
Možnost potlačení deprese podáváním estrogenů je omezena především na skupinu premenopauzálních nebo
postmenopauzálních žen. Estrogeny i u zdravých postmenopauzálních žen zlepšují náladu, kognitivitu, prodlužují
nástup demence u žen s Alzheimerovou chorobou, a navíc potlačují osteoporózu a omezují kardiovaskulární one-
mocnění. Mechanismus účinku estrogenů jako antidepresiv dosud není jasný.
Klíčová slova:
tyreoidální hormony, estrogeny, deprese, fluoxetin.
|