Na základě rozboru literárních publikací je podán soudobý pohled na etiologii a antibiotickou terapii některých infekcí močového traktu. Z rozboru vyplývá, že nejvhodnějšími léky jsou fluorochinolony a kortimoxazol. Oproti beta-laktamovým antibiotikům mají rychlejší baktericidní účinek, delší eliminační poločasy. Lépe likvidují peri- uretrální kontaminaci, a tím i riziko rekurence. Literární údaje jsou konfrontovány s výsledky bakteriologických vyšetření močí provedených v mikrobiologických laboratoří ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové v roce 1998. Nejčastějšími původci močových infekcí jsou Escherichia coli a enterokoky. U nekomplikovaných infekcí si udržují vysokou citlivost ke kotrioxazolu, furantoinu a kyseliny oxolinové. Ostatní enterobakterie a nefermentující tyčky u hospitalizovaných pacientů jsou vysoce rezistentní na většinu antimikrobiálních látek včetně fluorochinolonů, u kterých rezistence dosahuje 50 %. Nejširší spektrum patogenů a nejvyšší rezistence byly zjištěny u pacientů hospitalizovaných ve fakultní nemocnici. Vysoká procenta rezistentních kmenů byla rovněž u pacientů z okresních nemocnic. Výsledky jsou diskutovány.

        Klíčová slova: infekce močových cest, kultivační vyšetření.