Východisko. Pacienti s chronickou renální insuficiencí (CHRI) trpí většinou těžko ovlivnitelným, převážně generalizovaným pruritem. Jednou z terapií, která může příznivě ovlivnit pruritus, je aplikace UV záření. Materiál a metody. Patnáct pacientů (10 mužů a 5 žen) bylo vystaveno působení UVB záření (přístroje Waldmann 1000) v dávkách od 20 s až 45 s do 1 min, 20 s až 18 min (tj. od 0,09-0,18 J/cm2 do 1,9-4,32 J/cm2). Deset léčených cítilo výraznější ústup pruritu po ozáření, 3 mírnou úlevu a u dvou ke změně v intenzitě svědění nedošlo. Další 4 postižení (2 muži a 2 ženy) byli vystaveni působení UVA záření (přístroj Waldmann 4000) v dávce od 0,5 J/cm2 do 3,5 J/cm2 až 10,0 J/cm2. Ale s výjimkou jedné pacientky neměli dojem, že by se pruritus po ozařování zmírnil. Závěr. Zdá se, že UVB působí na útlum pruritu příznivěji a lze jej proto využít jako účinnou metodu rozšiřující současnou antipruriginózní terapii u pacientů s CHRI. Proč však k tomuto příznivějšímu efektu dochází, je zatím obtížné vysvětlit.

        Klíčová slova: pruritus, UV záření, hemodialýza.