Charakteristika
pacientů s reaktivní artritidou z Národního registru
revmatických chorob
Dejmková H.1 ,Johanedisová J.2 ,Vítek P.3 ,Galatíková D.4 ,Petrová D.5 , Vítová J.6 ,Lád V.7 ,Minxová L.8 ,Bačkovská M.9 ,Brejchová J.10 ,Fojtík Z.11 , Holotíková A.12 ,Němec V.13 ,Novotný V.14 ,Záhora R.15 ,Stanovská Z.16 ,Zvárová J.17
1 Revmatologický ústav,Praha,2 Revmatologická ambulance,Děčín,3 Centrum rehabilitace,Zlín,4 Nemocnice – revmatologická ambulance,Bruntál,5 Revmatologická ambulance,Znojmo,6 Nemocnice –interní oddělení, České Budějovice,7 FN –dětská klinika,Plzeň,8 FN – dětská klinika,,Hradec Králové,9 Okresní nemocnice – revmatologická ambulance,Nové Město na Moravě 10 Nemocnice –dětská klinika,České Budějovice, 11 FN – III..interní hematoonkologická klinika,Brno-Bohunice,12 Poliklinika,Žďár nad Sázavou,13 Nemocnice –dětská klinika,Pardubice,14 Revmatologická ambulance,Cheb,15 Městská nemocnice – revmatologická ambulance,Litoměřice,16,17 EuroMISE Centrum UK a AV ČR |
|
Souhrn:
Úvod.Článek obsahuje informace o skupině nemocných s reaktivní artritidou,která představuje
jednu z podskupin Národního registru revmatických chorob.Cíle .1.Analýza demografických dat,
klinického obrazu a terapie nemocných.2.Analýza vztahů mezi typem spouštějící infekce a těmito
parametry:pohlavím,klinickýmobrazem,přítomností HLA-B27 antigenu a terapií.3.Vyhodnocení,
zda terapie nemocných sledovaného souboru odpovídá literárním doporučením.Metody .Zařazeno
62 nemocných splňujících kritéria pro reaktivní artritidu navržené na 3.mezinárodní schůzi
o reaktivní artritidě v Berlíně v r.1995.Na zařazování do registru se podílelo více revmatologů
z různých českých a moravských regionů.Zařazování probíhalo od r.1999 do roku 2001 včetně.
Získaná demografická data,údaje o klinickém obraze a terapii a přítomnosti HLA-B27 byla statis-
ticky vyhodnocena.Dále byly statisticky vyhodnoceny vztahy mezi spouštějící infekcí a sledovanými
parametry (pohlavím,klinickým obrazem,přítomností HLA-B27 antigenu a terapií).Statistické
hodnocení proběhlo v programech Statistica a MS Excel.Nominální veličiny a rozdíly mezi skupi-
nami byly hodnoceny pomocí kontingenčních tabulek a χ 2 testu,případně Fisherova exaktního
testu.Výsledky .V souboru jsme nezjistili statisticky významný rozdíl ve výskytu urogenitální
reaktivní artritidy v závislosti na pohlaví,statisticky významný rozdíl byl zjištěn mezi výskytem
postenterické reaktivní artritidy mezi pohlavími s převahou mužů (78,6 %).Ve sledovaném souboru
nebyl zjištěn rozdíl v klinickém obrazu v závislosti na spouštějící infekci.Přítomnost HLA-B27
antigenu se statisticky významně nelišila v závislosti na vyvolávající infekci,rovněž tak terapie se
statisticky významně nelišila v závislosti na spouštějící infekci.Porovnáním terapie námi sledova-
ného souboru s literárními doporučeními jsme zjistili určité odchylky od literárně doporučovaných
postupů.Pacienti byli léčeni antibiotickou léčbou i v případě postenterické reaktivní artritidy
(35,7 %),což neodpovídá literárním doporučením.Převážná část nemocných byla léčena sulfasala-
zinem (74,2 %).Závěr .Terapie sulfasalazinem má být použita až při protrahovaném průběhu
reaktivní artritidy,proto se domníváme,že význam terapie sulfasalazinem byl v souboru nadhod-
nocen.
Klíčová slova:
reaktivní artritida,demografická data,klinický obraz,terapie
|
