Východisko. Cílem práce bylo zjistit, zda kontrolované podávání trombolytika přímo do tepenného uzávěru zamezí vzniku systémového lytického stavu, který podmiňuje vznik distančních krvácivých komplikací. Metody a výsledky. U souborů nemocných s provedenou pulzní farmakomechanickou (94 nemocných) a lokální, kontinuální trombolýzou (74 nemocných) jsme sledovali změny viskozity krve, plazmy, koagulačních testů, hladiny fibrinogenu a řady dalších vybraných parametrů. Závěry. Pulzní farmakomechanická trombolýza je podobně jako jiné typy fibrinolytické terapie provázena přítomností systémového lytického stavu a rizikem nechtěného rozpuštění hemostatické trombolýzy. Po skončení aplikace urokinázy dochází k ústupu vyvolaných systémových změn podobně při obou sledovaných způsobech podání trombolytika. Vzhledem k tomu, že při použití kontinuální lokální trombolýzy trvá léčba přibližně 40krát déle, prodlužuje se zde podobně i existence systémového lytického stavu a zvýšené riziko krvácivých komplikací.

        Klíčová slova: viskozita krve, urokináza, lokální trombolýza, ischemická choroba dolních končet in.