Úvod: Sjögrenův syndrom (SS) je autoimunitní exokrinopatie, která se projevuje xeroftalmií a xerostomií, event. přítomností některé z difuzních chorob pojiva. Diagnostika je založena mimo anamnestických a klinických dat na oftalmologickém, otorinolaryngologickém, stomatologickém a laboratorním vyšetření. Laboratorní diagnostika je však poměrně málo specifická, proto se hledají další možnosti jejího rozšíření. Jednou z nových metod, která by mohla přispět k diferenciální diagnostice SS, by mohlo být stanovení protilátek proti alfa-fodrinu. Cíl studie: Ověřit diagnostickou výtěžnost stanovení protilátek proti alfa-fodrinu u pacientů se SS. Metodika: Soubor byl rozdělen na tři skupiny – 13 osob s primárním SS, 12 osob s kolagenózou bez známek SS, 16 zdravých jedinců. U všech jedinců byly stanoveny protilátky proti alfa-fodrinu IgG i IgA (ELISA, výrobce Aesku. lab Diagnostika). Výsledky: Všechny tři skupiny se nelišily v hodnotách věku, koncentraci protilátek a pohlaví. Byla zjištěna významná korelace mezi koncentracemi protilátek IgG a IgA (korelační koeficient 0,51; p=0,0013). U protilátek IgA byla pro používaný cut-off (15 U/ml) zjištěna 7% senzitivita pro SS a 88% specificita. Ani jeden proband neměl hodnotu IgG vyšší nad diagnostický rozhodovací limit. Při použití ROC-analýzy byly zjištěny AUC pro IgA 0,56 a pro IgG 0,59. Závěr: Stanovení protilátek proti alfa-fodrinu nelze využít v diferenciální diagnostice Sjögrenova syndromu.

        Klíčová slova: autoimunitní exokrinopatie, laboratorní diagnostika, stanovení protilátek.