Východisko. Cílem studie bylo zjistit charakteristiky těhotenství, porodů a novorozenců s nízkou porodní hmotností (NPH) ve srovnání s novorozenci vážícími 2500 g a více s přihlédnutím k situaci u dvojčat. Metody a výsledky. Záznamy z prenatálních poraden a porodnických zařízení od 5500 dětí, narozených v přesně definovaném termínu 16 měsíců během let 1991-1992 matkám s trvalým bydlištěm v Brně. Děti a jejich rodiny jsou účastníky dosud probíhající prospektivní longitudinální studie ELSPAC, zaměřené na zjištění determinant zdravého vývoje. Dětí s NPH se narodilo celkem 5,42 %. Dvojčat bylo 48 párů, z nichž mělo NPH 52,6 %. Oproti matkám, které porodily děti s porodní hmotností (PH) 2500 g a více, vstupovaly matky dětí s NPH do prenatální péče později, vykonaly tam méně návštěv, měly více komplikací v těhotenství i při porodu a jejich děti trpěly častěji různými druhy novorozenecké morbidity. Matky dvojčat spolupracovaly s prenatálními poradnami lépe než ostatní matky dětí s NPH, avšak častěji než matky jednočetných dětí trpěly anémií a vysokým krevním tlakem. Ze srovnání somatických a funkčních znaků se ukazuje, že dvojčata byla méně postižena než celek novorozenců s NPH, na němž dvojčata s NPH participovala podílem 16,7 %. Závěry. Rozbory na populaci brněnských novorozenců kvantifikují rozdíly v rizicích, která ovlivnila průběh a výsledek těhotenství s plody o NPH při srovnání s graviditami, zakončenými narozením dětí o PH 2500 g a více.

        Klíčová slova: nízká porodní hmotnost, rizikové faktory, dvojčata jednočetné děti, antropologie matek, somatický stav novorozenců, morbidita novorozenců, komplikace těhotenství a porodu, epidemiologická studie