Východisko. Jistá míra afázie se pokládá poměrně všeobecně za neodmyslitelnou součást demence. Menší jednota panuje v otázce, zda každá – např. úzce fokálně způsobená – afázie s sebou nese nezbytně i demenci. Metody a výsledky. Testovali jsme 41 osob za hospitalizace po mozkovém iktu (17 mužů, 24 žen, průměrný věk 64,6, rozmezí 47–89) ve snaze korelovat míru afázie s výkonem mentálním v testech inteligence. Třicet pět nemocných prodělalo iktus ischemický, 6 hemoragický, dle CT/MRI bylo 37x hemisferální postižení levostranné, 1x pravostranné a 3x oboustranné. Jako afaziologický test byla použitaWestern Aphasia Battery (WAB), k posouzení celkové mentální výkonnosti jako ekvivalent IQ test non-verbální Ravenův a verbální Euro-ADAS. Korelační analýza pomocí neparametrického Spearmanova koeficientu prokázala významnou závislost mezi úrovní fatických funkcí a skóre v inteligenčních testech. Fatický výkon měl ve všech elementárních testech užší vazbu s verbálním IQ v Euro-ADAS, než s non-verbálním IQ v testu Ravenově. Nejvyšší míra korelace byla nalezena pro vztah „porozumění vs Euro-ADAS“ (-0,842) a „porozumění vs Raven“ (0,782), zatímco nejnižší korelace platí pro „opakování vs Euro-ADAS“ (-0,769) a „opakování vs Raven“ (0,646). Ve všech případech měly korelace p<0,00001. Podobně úzké vazby dosáhla i korelace mezi klinickými formami afázie a testy inteligence. Senzorická afázie má asociaci nejužší pro oba vztahy, s Euro-ADAS (-0,800), a s testem Ravenovým (0,800), kdežto globální afázie má korelaci relativně nejvolnější pro vztah s Euro-ADAS (-0,451) i pro vztah s testem Ravenovým (0,517). Závěry. Z výsledků uzavíráme, že řeč je nejen produktem myšlení, ale také zdrojem a strukturální pomůckou uvažování.

        Klíčová slova: afázie, neuropsychologické testy, Raven, Euro-ADAS, inteligence versus řeč.