Východisko. Cílem bylo zavést kvantifikaci virové nálože viru Epsteina a Baarové (EBV) u dětských pacientů po alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HSCT), charakterizace průběhu virové nálože u čtyř fatálních případů lymfoproliferativní nemoci (EBV-LPD) a testování rizikových faktorů pro reaktivaci EBV. Metody a výsledky. Retrospektivně jsme kvantifikovali EBV v sérii vzorků od čtyř dětí zemřelých na potransplantační EBV-LPD v roce 2000. Následně jsme v letech 2001–2004 prospektivně sledovali 72 dětí po alogenní HSCT. Virus jsme vyšetřovali pomocí kvantitativní real-time PCR z krve odebírané v týdenních intervalech první tři měsíce po HSCT, později při ambulantních kontrolách. Retrospektivní vyšetření vzorků zemřelých pacientů ukázalo, že všichni překročili hladinu 1 milionu kopií EBV (normalizováno na 100 000 lidských genomových ekvivalentů) a že první detekce reaktivovaného EBV předcházela úmrtí o 24–91 dní. Z prospektivně sledovaných pacientů byla překročena hladina 100 normalizovaných kopií EBV u 48 (67 %) dětí, 1000 u 13 (18 %) pacientů. Hladinu 10 000 kopií překročili 4 pacienti, u tří z nich byla prokázána EBV-LPD, a byli úspěšně léčeni monoklonální protilátkou proti CD20. Výskyt EBV po HSCT nelze spolehlivě predikovat ze žádných parametrů primárního onemocnění nebo transplantace. Závěry. Kvantifikace EBV v pravidelných časových intervalech po alogenní HSCT je vhodnou metodou pro časné odhalení růstu nálože viru. Hladina 10 000 virových kopií/100 000 lidských genomových ekvivalentů dobře predikuje EBV-LPD, avšak je stále bezpečná pro časnou specifickou terapii.

        Klíčová slova: EBV, lymfoproliferativní nemoc, transplantace hematopoetických kmenových buněk, PCR.