Východisko. Problematika zásobení obyvatelstva jódem se opět stala celosvětovým problémem. Zvláště nedosta- tek jódu v těhotenství může mít negativní vliv na vývoj plodu. Proto bylo cílem této studie zjištění úrovně zásobení jódem u těhotných žen. Šetření bylo provedeno v okrese Teplice. Metody a výsledky. Soubor tvořilo 348 těhotných žen (věkové rozmezí 17-45 let), které během těhotenství užívaly jódový preparát v denní dávce 130, resp. 100 mg (Materna, Jod 100). Kontrolní skupinu tvořilo 231 žen (věkové rozmezí 18-35 let). Jodurie byla stanovována na počátku těhotenství, ve 20. týdnu a 4. den po porodu. Průměrná jodurie těhotných na počátku gravidity (neovlivněna suplementací) byla 127 mg I/l, medián 115 mgI/l moče, jodurie negravidních žen kontrolní skupiny 100 mg I/l s mediánem 84 mg I/l moče. Nízkou jodurii (pod 100 mg I/l) mělo 40 % těhotných a 62 % fertilních žen kontrolní skupiny. Suplementace vedla ke statisticky významnému zvýšení jodurie ve 20. týdnu (průměrná hodnota 186 mg I/l, medián 156 mg I/l: nízké hodnoty jodurie mělo jen 20 % žen). Čtvrtý den po porodu byla jodurie statisticky významně nižší než ve 20. týdnu (121 mg I/l, medián 99 mg I/l), avšak 76 % rodiček již suplementaci jodem přerušilo. Přesto však byly hodnoty jodurie statisticky významně vyšší u suplementovaných než u nesuplementovaných žen. Závěry. Zásobení jódem u vyšetřované skupiny gravidních i negravidních žen nebylo optimální. I u doporučené suplementace jódem (100 a 130 mg/d) vykazuje 20 % žen nedostatečné hodnoty jodurie. Je nutná zdravotně výchovná činnost zahrnující především rizikové skupiny.

        Klíčová slova: jód, jodurie, gravidita, gravidní žena.