Východisko. Vztahy dehydroepiandrosteronu (DHEA) a jeho metabolitu dehydroepiandrosteronsulfátu (DHEAS) k různým složkám metabolického syndromu X jsou poměrně velmi často diskutované v mnoha pracech. V poslední době se však zdá, že alespoň v některých případech (např. v imunitní odpovědi) jsou za některé účinky, původně připisované samotnému DHEA či DHEAS, zodpovědné hydroxyderiváty DHEA, a to především jejich 7-hydroxy formy. V této práci jsme nejprve v pilotní epidemiologické studii sledovali vztah 7-alfa a 7-beta-(OH)-DHEA k jednotlivým parametrům metabolického syndromu a obezitě. Metody a výsledky. Celkem jsme vyšetřili 68 pacientů (z toho 28 mužů) s prům. BMI 35,7±11,6 kg/m2 a věkem 42,6±11,1 let. Z hlediska metabolického syndromu stojí za zmínku především negativní korelace hladiny 7-beta-OH-derivátu a hladiny inzulinu (r=-0,28; p=0,03) a glykémií (r=-0,48; p<0,001), kyselinou močovou (r=-0,35; p=0,02) a naopak pozitivní korelace s HDL-cholesterolem (r=0,42; p<0,01). 7-alfa-(OH)-DHEA koreloval negativně s věkem a BMI (podobně koreloval i 7-beta-(OH)-DHEA), ale žádná další signifikantní korelace s ostatními ze sledovaných parametrů nebyla nalezena. Poté jsme u 11 obézních žen z tohoto souboru sledovali změny obou hydroxyderivátů DHEA při jednodenním hladovění. Tyto změny jsme porovnali s kontrolní skupinou. Při tomto testu došlo k signifikantnímu vzestupu hladin DHEAS, 7-beta-(OH)-DHEA a globulinu vázající pohlavní hormony (SHBG), ale signifikantní rozdíly diferencí (před a po testu) mezi oběma skupinami byly pouze u DHEAS a SHBG. Závěr. Na základě těchto výsledků předpokládáme, že zvláště 7-beta-(OH)-DHEA má určitý vztah k metabolickému syndromu a že jemu připisované antiglukokortikoidní účinky v imunitní odpovědi by mohly hrát nějakou roli i v jeho metabolických účincích.

        Klíčová slova: dehydroepiandrosteron, 7-hydroxyderiváty DHEA, metabolický syndrom X, test jednodenního hladovění