Úskalím laparoskopické antirefluxní chirurgie je možný výskyt pooperační perzistující dysfagie, která snižuje kvalitu života operovaných. Mezi více variantami antirefluxních operací není známa žádná, která by toto riziko zcela eliminovala. Ve studii podporované grantem IGA MZ ČR ND 7142-3 bylo prováděno peroperační měření tonu v oblasti dolního jícnového svěrače (LES) za současné mechanické kalibrace manžety 40 Fr jícnovou sondou. Kompletní manžeta podle Nissena-Rossettiho byla provedena u 39 pacientů. Byl monitorován peroperační nárůst tlaku LES po provedení antirefluxní manžety. Pacienti byli dále sledováni a pozornost byla zaměřena na výskyt dysfagie. U skupiny pacientů s peroperačním nárůstem tonu LES vyšším než 15 mmHg byl zjištěn signifikantně vyšší výskyt prolongované dysfagie. U nízkého peroperačního nárůstu tonu LES byl výskyt dysfagie nízký a současně byla zachována dobrá účinnost pro zábranu patologického gastroezofageálního refluxu. Nebyla zaznamenána žádná komplikace související s peroperační jícnovou manometrií. Délka antirefluxní operace s peroperační manometrií se průměrně prodloužila o 4 minuty. Vyhodnocení dat ukazuje, že antirefluxní efekt fundoplikace není zajištěn jen prostým nárůstem tonu LES a pacienti nemohou mít benefit z jeho extrémně vysokých hodnot. Naopak mohou vysoké hodnoty nárůstu upozornit na riziko dysfagie v pooperačním průběhu.

        Klíčová slova: reflux – fundoplikace – laparoskopie – dysfagie – manometrie