Souhrn:
Východisko. Složení kauzální antidotní terapie jedinců, zasažených organofosforovými insekticidy, není dosud
přes znalost mechanizmu účinku těchto nox uspokojivě vyřešeno. Cílem práce je určit, který z běžně používaných
či perspektivních reaktivátorů acetylcholinesterázy se z hlediska ochrany intoxikovaného jedince jeví jako nejúčin-
nější.
Metody a výsledky. V pokusech na bílých laboratorních potkanech byla stanovována reaktivační účinnost
vybraných reaktivátorů acetylcholinesterázy (tzv. oximů) v ekvimolární dávce v místě toxického účinku organofos-
forových insekticid (bránice, mozek) a srovnávána s jejich terapeutickým efektem při profylaktickém podání cestou
stanovení účinné dávky oximu umožňující 24hodinové přežití potkanům, exponovaným supraletální dávce organo-
fosforového insekticidu fosdrinu. Ze získaných výsledků vyplývá, že nebyl nalezen statisticky významný rozdíl
v reaktivačním či terapeutickém účinku testovaných oximů vůči intoxikaci fosdrinem u potkana.
Závěry. Perspektivní reaktivátory AChE z řady H oximů jsou stejně vhodné k terapii akutních otrav organofos-
forovými insekticidy jako běžně používané oximy, i když nepředstavují statisticky významný vzestup účinnosti
antidotní terapie jako v případě otrav vysoce toxickými organofosforovými sloučeninami.
Klíčová slova:
fosdrin, potkan, HI-6, BI-6, obidoxim, metoxim, pralidoxim, atropin.
|