Východisko. Kysličník dusný (NO) je selektivní plicní vazodilátor použitelný v léčbě plicní hypertenze i hypoxického plicního selhání. V domácím písemnictví jsou však zprávy o výsledcích jeho léčebného použití dosud kusé. Metody a výsledky. Vliv vdechování NO na změny poměru PaO 2 /FiO 2 u uměle ventilovaných pacientů se syndromem akutní dechové tísně (ARDS) byl sledován v retrospektivní studii. Denně byla zaznamenána nejvyšší použitá koncentrace NO, nejvyšší hodnota PaO 2 /FiO 2 , délka podávání NO a posléze, zda pacient přežil či zemřel. Údaje jsme srovnávali u pacientů, kteří příznivě reagovali na léčebné užití NO (vzestup PaO 2 /FiO 2 alespoň o 20 %), s těmi, kteří nereagovali. Porovnáni byli také zemřelí s přeživšími. Ke hodnocení byl použit Mann-Whitneyův test a test ANOVA pro opakovaná měření, zvolená hladina významnosti a=0,05. Do studie bylo zařazeno 16 nemocných. Na podání NO jich 13 (81 %) bezprostředně reagovalo vzestupem poměru PaO 2 /FiO 2. 7 pacientů (44 %) přežilo, úmrtnost činila 56 %. Srovnání věku, dávky NO (ppm) a délky jeho podávání (dny) a skóre APACHE II u přeživších a zemřelých stejně jako u pacientů, kteří na podání NO zareagovali příznivě – zlepšením oxygenace – a kteří nikoliv, neukázalo statisticky významné rozdíly. Bezprostředně po podání NO se poměr PaO 2 /FiO 2 u přeživších i zemřelých zvýšil (p<0,0005). U později přeživších pacientů byla odpověď oxygenace větší, rozdíl však nedosáhl statistické významnosti (p=0,07). Ve dnech podávání 1–3 se dále udržovaly vyšší hodnoty PaO 2 /FiO 2 u přeživších (p<0,05). Závěry. Přechodné zlepšení oxygenace neovlivnilo vysokou mortalitu pacientů s ARDS. Podání NO nelze považovat za standardní postup, který by příznivě ovlivňoval stonání a přežívání pacientů s ARDS v resuscitační péči.

        Klíčová slova: kysličník dusnatý, syndrom akutní dechové tísně, hypoxémie, intenzivní péče.