Východisko. Syndrom polycystických ovarií (PCOS) je častá endokrinopatie žen v reprodukčním věku. Etiopa - togeneze tohoto stavu je multifaktoriální a je stále diskutována. Zvažuje se možnost poruchy intraovariálního IGF systému s vlivem na zrání folikulů v ovariích. Cílem naší práce bylo zjistit u žen s PCOS a zdravých probandek vliv podávání orálního kontraceptiva obsahujícího nízkoandrogenní progestin na IGF systém. Metody a výsledky. Celkem jsme vyšetřili 14 pacientek a 7 zdravých kontrol, které splňovaly diagnostická kritéria PCOS. Všichni probandi byli vyšetřeni před a po 6měsíčním podávání monofázické estrogen-progestagenové kontracepčí terapie s obsahem 35 mg ethinylstradiolu/den a 250 mg nízkoandrogenního progestinu norgestimátu/den. U pacientek s PCOS došlo v souvislosti s léčbou k mírnému vzestupu bazální inzulinémie (16,3±4,8 vs. 20,8± 4,8 mU.l -1 , p<0,05). Hodnota IGF-1 v séru nebyla ovlivněna (230±70 vs. 235±112 pg.ml -1 , NS) koncentrace IGFBP-1 v séru se významně zvýšila (46,3±24,1 vs. 75,6±24,0 pg.ml -1 , p<0,001). U zdravých žen se rovněž mírně zvýšila inzulinémie 15,9±4,0 vs. 18,4±4,0 mU.l -1 , p<0,05). Sérová koncentrace IGF-1 výrazně stoupla (140±65 vs. 241± 89 pg.ml -1 , p<0,001). IGFBP-1 se rovněž zvýšila (45,0±19,9 vs. 80,0±15,6 pg.ml -1 , p<0,001). Vliv hormonální antikoncepce na sledované parametry jsme sledovali pomocí Wilcoxonova testu. Zatímco zvýšení BP-1 bylo významné u obou skupin, zvýšení IGF-1 bylo významné pouze u zdravých kontrol. Závěry. U obou skupin intervenovaných žen jsme pozorovali zvýšení IGFBP-1. U žen s PCOS jsme pozorovali již před léčbou vyšší hodnoty IGF-1 v séru a léčba je neovlivní, u zdravých žen došlo naopak k jejich zvýšení. Objasnění tohoto jevu bude cílem naší další práce.

        Klíčová slova: syndrom polycystických ovarií, IGF, inzulinémie.