Infekce parvovirem B19 probíhá v dětském věku nejčastěji pod obrazem erythema infectiosum. Intrauterinní infekce u imunodeficitního plodu může vyvolat kongenitální aplastickou anémii. Přinášíme popis klinického průběhu onemocnění a odezvy na léčbu erytropoetinem, transfuzemi a intravenózními imunoglobuliny u 2,5leté dívky s intrauterinním hydropsem, nízkou porodní hmotností, kongenitální aplastickou anémií, sníženými hladinami IgM a IgG a intrauterinní infekcí parvovirem B19. Léčba erytropoetinem nebyla účinná a dívka byla od novorozeneckého věku závislá na transfuzích erymasy. Ve věku 5 měsíců byla metodou PCR v kostní dřeni prokázána infekce parvovirem B19 a byla zahájena dlouhodobá léčba intravenózními imunoglobuliny. Po dvou měsících léčby se začaly zlepšovat hematologické parametry onemocnění. K úpravě krevního obrazu došlo až po roční léčbě, ale pozitivita v PCR vyšetření na přítomnost parvoviru B19 přetrvávala ještě dalších 6 měsíců. Negativní výsledek molekulárně biologického vyšetření byl zjištěn až po osmnáctiměsíční léčbě imunoglobuliny, ale již měsíc po ukončení terapie se opět objevila slabá pozitivita v dvoustupňové PCR doprovázená i mírným poklesem hemoglobinu. Po opětovné terapii imunoglobuliny se krevní obraz dítěte upravil a půl roku po ukončení léčby jsou DNA analýzy opakovaně negativní. Dívka je v dobrém zdravotním stavu, přetrvává však snížená hladina IgM. Molekulárně biologická vyšetření jsou nezbytnou součástí racionální léčby u dětí s kongenitální aplastickou anémií vyvolanou parvovirem B19.

        Klíčová slova: kongenitální aplastická anémie, parvovirus B19, imunodeficience, imunoglobuliny.