V práci se autoři zaměřili na dosud méně známou oblast vlivu kapnoperitonea v průběhu laparoskopické cholecystektomie na homeostázu vnitřního prostředí, konkrétně na hodnoty acidobazické rovnováhy a jejich změny při operaci a v časném pooperačním období. Z prospektivní randomizované studie vyplynulo, že intraabdominální tlakové poměry respektive snížení nitrobřišního tlaku CO2 z 15 mmHg na 10 mmHg neovlivnilo signifikantně parametry acidobazické rovnováhy u sledovaného souboru pacientů oproti skupině kontrolní. Z výsledků je patrné, že případné nebezpečí acidózy v důsledku resorpce CO2 z břišní dutiny, zhoršení splanchnického prokrvení či negativního dopadu nitrobřišního přetlaku na kardiovaskulární aparát, je dostatečně kompenzováno dýchacím systémem při umělé plicní ventilaci. Určité nebezpečí acidózy však hrozí v bezprostředním pooperačním období po extubaci, kdy pacienti ještě nejsou schopni hyperventilací kompenzovat případné výkyvy acidobazické rovnováhy a ocitají se, podle našich měření, nejčastěji ve smíšené nebo respirační acidóze. Ani zde však mezi oběma soubory nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl. Jestliže se tato měření týkala relativně zdravých pacientů, tj. skupin I a II podle ASA klasifikace, o to více budou výsledky platit pro skupiny rizikových pacientů vyšších ASA kategorií. Zejména u těchto pacientů je vhodné přistoupit k individuálnímu nastavení insuflačního tlaku směrem k nižším hodnotám za účelem minimalizace možných negativních dopadů kapnoperitonea.

        Klíčová slova: CO2 pneumoperitoneum - acidobazická rovnováha - laparoskopická operace