Východisko. U nemocných s hematologickými malignitami probíhají infekční komplikace velmi rychle, a zvláště v období neutropenie nemusí být vyjádřeny jasnou symptomatologií. Mnohdy se mohou projevit pouze teplotou a celkovým zhoršením stavu. Nástup šokového stavu potom může být rychlý a překvapivý. Cílem práce bylo vytypování klinických a laboratorních známek varujících před možností vzniku septického šoku. Metody a výsledky. Do sledování bylo zařazeno celkem 38 nemocných hospitalizovaných v rámci infekční komplikace na jednotce intenzivní péče pro celkové zhoršení stavu. U 18 z nich došlo k rozvoji septického šoku (skupina S), ostatních 20 nemocných (skupina B) bylo v průběhu hospitalizace na JIP stabilizováno. U obou skupin byl sledován vývoj laboratorních hodnot a klinického stavu zpětně 2-3 dny před zhoršením stavu. Rizikové faktory pro rozvoj septického šoku ve sledované skupině nemocných byly: neobvyklá slabost, TF nad 95/min mimo teplotní špičku, hypoalbuminémie, mukositida, hypokaliémie, přítomnost centrálního žilního katétru a podávání parenterální výživy.

        Klíčová slova: septický šok, rizikové faktory, onkohematologická onemocnění.