Úloha monitorace spánku v diagnostice
obstrukčního syndromu spánkové apnoe
Plzák J.1,2,3, Klozar J.1, Zábrodský M.1, Betka J.1
Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol, Praha, Katedra otorinolaryngologie IPVZ, Praha, přednosta prof. MUDr. J. Betka, DrSc.1 Anatomický ústav 1. LF UK, Praha, přednosta prof. MUDr. M. Grim, DrSc.2Centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad 2. LF UK, Praha, vedoucí prof. MUDr. E. Syková, DrSc.3 |
|
Souhrn:
Souhrn: Obstrukční spánkový apnoický syndrom (OSAS) je charakterizován opakovanými epizodami
obstrukce horních dýchacích cest během spánku, které jsou obvykle doprovázeny poklesem saturace kyslíku
v krvi. Pacienti jsou vystaveni zvýšené morbiditě a mortalitě vzhledem k riziku hypertenze, srdeční arytmie,
ICHS a ischemické CMP.
Cílem práce bylo zhodnotit možnosti predikce OSAS/primární ronchopatie pouze na základě anamnézy a klinického
vyšetření ve srovnání s výsledky noční monitorace spánku.
Za období únor 2004 – leden 2005 bylo na zdejší klinice provedeno 123 monitorací spánku v rámci diagnostiky
OSAS a kontroly účinnosti chirurgické léčby, z nichž bylo možno zhodnotit 114 validních záznamů.
Statistickými metodami byly ověřeny korelace anamnestických údajů a objektivního nálezu s diagnózou dle
monitorace spánku.
OSAS byl diagnostikován u 51 % validních monitorací spánku. U 32 % pacientů, kteří si stěžovali pouze na
chrápání, nikoli na zvýšenou denní spavost, byla stanovena diagnóza OSAS. Z anamnestických údajů nejlépe
s nálezem OSAS koreloval údaj o přítomnosti apnoických pauz během spánku a nadměrná denní spavost
podle Epworthské škály spavosti. Z objektivního nálezu na OSAS poukazovala vyšší hodnota modifikované
Mallampatiho klasifikace hltanové úžiny , dále vyšší věk a vyšší BMI.
Noční monitorace spánku je jedinou diagnostickou metodou, která dokáže potvrdit a zejména vyvrátit OSAS.
I mezi pacienty, kteří si stěžují pouze na chrápání, byla odhalena ve studovaném souboru téměř třetina s prokázaným
OSAS. Jestliže by tato podskupina pacientů nebyla řádně vyšetřena, mohla by být následnou léčbou,
zaměřenou pouze na ovlivnění chrápání, poškozena vznikem tzv. syndromu „tichého“ apnoika, který je
i nadále vystaven závažným zdravotním rizikům souvisejícím s dechovou poruchou během spánku.
Chirurgický výkon na měkkém patře může též zhoršit vyhlídky efektivního využití CPAP (continuous positive
airway pressure) tam, kde je indikováno.
Klíčová slova:
monitorace spánku, dechové poruchy, statistické metody.
|
Objednat toto číslo jako -
FYZICKÁ OSOBA nebo
PODNIKATELSKÝ SUBJEKT
|