Úspěšnost výstupů odborných intervencí můžeme posuzovat pomocí několika více či méně hodnotově zabarvených kritérií odpovídajících pojmu „kvalita života“, jejíž jádro tvoří pocit zdraví a spokojenosti. Poznatek, že v podmín- kách liberálně tržní společnosti velké rozdíly v důchodech různých společenských skupin jsou korelovány s mnoha zdravotními a sociálními problémy, vedl k domněnce, že zúžení rozdílů v příjmech doprovázené posílením různých forem sociální koheze, občanské solidarity, legitimní rovnosti a etické spravedlnosti, může mít vliv na podstatné zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva. Hypotéza byla prověřena mnoha epidemiologickými studiemi a uznána za dostatečně nosnou jak zdravotnickými politiky, tak i prozíravými ekonomy. Analytici Světové banky doporučují vládám co nejvíce investovat do zdraví sociálně slabých skupin za účelem snižování jejich chudoby a udržení sociálního smíru. Světová zdravotnická organizace (SZO) ve svém novém programu pro Evropu nazvaném „21 cílů pro 21. století“ mimo jiné stanoví, že diference ve zdravotním stavu evropských států by měly být do roku 2020 zmenšeny o třetinu a uvnitř zemí alespoň o čtvrtinu. Obou cílů by mělo být dosaženo podstatným zvýšením úrovně zdraví znevýhodněných skupin a výrazným zlepšením socioekonomických podmínek majících nepříznivý vliv zejména na rozdíly v příjmech, vzdělání a pracovních možnostech.

        Klíčová slova: preventivní programy, efektivita, sociální koheze, solidarita, ekvalita, ekvita, kvalita života,