Stanovení hladin natriuretických peptidů se v souvislosti s rozvojem laboratorních metod stává součástí běžné klinické praxe. Práce předkládá ve stručnosti některé milníky historie jejich objevů, zaměřuje se na mozkový natriuretický peptid (BNP), který je považován pro své účinky (natriuretický, diuretický, inhibice systému renin-angiotenzinaldosteron a inhibice sympatického nervového systému) za významného patofyziologického činitele v průběhu řady onemocnění postihující kardiovaskulární systém. Práce si všímá procesu syntézy BNP, jeho uvolňování do systémové cirkulace a podmínek, kdy k tomu dochází. Soustřeďuje se především na význam jeho stanovení u řady onemocnění kardiovaskulárního systému pro jejich rychlou diagnostiku, stratifikaci rizika nemocných či možnosti monitorace efektu jejich terapie.

        Klíčová slova: mozkový natriuretický peptid, BNP, NT-proBNP, srdeční selhání, ischemická choroba srdeční, stratifikace rizika, monitorace terapie.