Hypertenze je jedním z hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, která jsou nejčastější příčinou úmrtí dospělých. Hypertenze v dětském věku je definována jako opakovaně naměřený krevní tlak >95. percentilu zdravé dětské populace. Výskyt hypertenze v dětském věku je výrazně nižší než u dospělých a pohybuje se kolem 1 %. Příčiny hypertenze u dětí se výrazně liší od dospělých – u dětí jsou sekundární formy hypertenze mnohem častější než u dospělých, s narůstajícím věkem dítěte vzrůstá podíl primární hypertenze. U dětí platí obecně, že čím nižší je věk dítěte a čím vyšší je krevní tlak, tím pravděpodobnější je sekundární hypertenze. Nejčastější příčinou sekundární hypertenze u dětí jsou onemocnění ledvin (renoparenchymatózní nebo renovaskulární hypertenze), méně častá jsou onemocnění kardiální (zejména koarktace aorty), endokrinopatie, poškození centrálního nervového systému nebo užívání léků zvyšujících krevní tlak. Každé dítě s hypertenzí musí být pečlivě vyšetřeno, rozsah vyšetření závisí na věku dítěte a závažnosti hypertenze. Hlavním cílem vyšetření je snaha odhalit možnou sekundární formu hypertenze, a tím umožnit její kauzální léčbu (například angioplastiku u stenózy renální arterie). Terapie hypertenze zahrnuje kromě léčby základního onemocnění v případech sekundárních hypertenzí také nefarmakologická opatření a farmakologickou léčbu (inhibitory angiotenzin-konvertujícího enzymu, beta blokátory, kalciové blokátory, diuretika a blokátory angiotenzinového receptoru).

        Klíčová slova: arteriální hypertenze, krevní tlak, děti.