Na úvodní stránku ČLS JEP ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J.Ev. PURKYNĚ
NTS - Jednotné požadavky na příspěvky určené pro zveřejnění v biomedicínských časopisech
Uniform Requirements for Manuscripts Submitted to Biomedical Journals
Na úvodní stránku ČLS JEP Aktuality O Společnosti O nakladatelském středisku Časopisy Vyhledávání Knihy Supplementa Katalog
 

Mezinárodní výbor šéfredaktorů lékařských časopisů
www.icmje.org

Aktualizováno v říjnu 2001
Publikační etika: Sponzorství, autorství a odpovědnost
International Committee of Medical Journal Editors (Mezinárodní výbor šéfredaktorů lékařských časopisů) (viz závěr textu)
Malá skupina šéfredaktorů všeobecných lékařských časopisů se v roce 1978 setkala na neformálním jednání ve Vancouveru v Britské Kolumbii, aby stanovila pravidla pro formátování rukopisů odevzdávaných do těchto periodik. Tato skupina dostala poté název Vancouverská. Její požadavky na rukopisy, včetně formátu bibliografických odkazů, které vytvořila National Library of Medicine (Národní lékařská knihovna), byly poprvé publikovány v roce 1979. Vancouverská skupina se rozšířila a přeměnila na Mezinárodní výbor šéfredaktorů lékařských časopisů (ICMJE), který se schází jedenkrát za rok a postupně rozšiřuje okruh otázek, jimiž se zabývá.
Výbor publikoval již řadu verzí Jednotných požadavků na příspěvky určené pro zveřejnění v biomedicínských časopisech. V průběhu let se objevily otázky, které překračují rámec přípravy příspěvků. Některé z nich jsou nyní zařazeny do Jednotných požadavků; některé jiné jsou řešeny v samostatných dokumentech.
Dokument Jednotné požadavky byl v celém rozsahu revidován v roce 1997. Některé kapitoly byly aktualizovány v květnu roku 1999 a v květnu 2000. Zásadní revize je plánována na rok 2001. Celý obsah Jednotných požadavků na příspěvky určené pro zveřejnění v biomedicínských časopisech smí být reprodukován pro vzdělávací a neziskové účely bez ohledu na autorské právo; výbor šíření dokumentu podporuje.
Odborné časopisy, jež souhlasí s dodržováním Jednotných požadavků (a nyní je jich více než 500), jsou žádány, aby v pokynech pro autory citovaly verzi z roku 1997, případně pozdější verze.
Je důležité zdůraznit, co tyto požadavky implikují a co nikoli.
V první řadě jsou Jednotné požadavky pokyny pro autory, jež se týkají přípravy příspěvků, nikoli pokyny pro šéfredaktory, které by se týkaly publikačních stylů. (Nicméně řada časopisů z nich vychází při formulování některých aspektů publikačních stylů.)
Za druhé, pokud autoři připraví své příspěvky stylem specifikovaným v těchto požadavcích, šéfredaktoři participujících se časopisů nebudou nuceni příspěvky vracet ke stylovým úpravám, jestliže se rozhodnou je otisknout. V procesu přípravy příspěvku do tisku však časopisy mohou přijaté příspěvky upravovat, aby plně odpovídaly jejich publikačnímu stylu.
Za třetí, autoři zasílající příspěvky participujícímu periodiku, nemusejí nezbytně respektovat specifické požadavky na publikační styl toho kterého periodika, ale musí dodržet Jednotné požadavky.
Autoři též musejí dodržovat pokyny daného časopisu, pokud jde o témata vhodná pro dané periodikum a typ pojednání, která mohou být předložena, například původní články, recenze či případové studie. Mimo to pokyny vydané daným časopisem pravděpodobně budou obsahovat další požadavky vypracované speciálně pro tento časopis - například požadovaný počet kopií příspěvku, přijatelné jazyky, délku příspěvků a schválené zkratky.
Od participujících periodik se očekává, že ve svých pokynech pro autory budou uvádět požadavky, které budou v souladu s Jednotnými požadavky na příspěvky určené pro zveřejnění v biomedicínských časopisech, a že budou citovat některou z publikovaných verzí.

Otázky, jež je třeba zvážit před odevzdáním příspěvku

Nadbytečná nebo duplicitní publikace
Nadbytečnou nebo duplicitní publikací se rozumí sdělení, které již bylo dříve publikováno a v němž se autor podstatným způsobem opakuje.
Čtenáři periodik, která jsou považována za primární zdroj informací, mají právo věřit, že otištěné sdělení je originálem,, není-li zřetelně uvedeno, že se jedná o opakovanou publikaci, k níž byl vydán souhlas autora i šéfredaktora. Tento postoj vychází z mezinárodních autorských zákonů, etického jednání a efektivního využívání zdrojů.
Většina časopisů nerada přijímá sdělení o práci, o níž se již z větší části psalo v jiné publikaci či o níž pojednává jiné dílo zveřejněné v jiném médiu, ať už v tiskovém, či elektronickém. Tato politika však předem nevylučuje, aby časopis zvážil zveřejnění článku odmítnutého jiným periodikem nebo otištění kompletní zprávy, jež následuje po zveřejnění předběžné zprávy, jakou může být například výňatek nebo upoutávka (poster) prezentovaná kolegům na odborném setkání. Výše uvedené se nevztahuje ani na přijetí příspěvku, jenž byl prezentován na vědeckém setkání, avšak nebyl publikován v celém rozsahu, neboť má být publikován ve sborníku abstrakt nebo v podobném formátu. Tištěné zprávy z plánovaných vědeckých schůzí nebudou obvykle považovány za porušení tohoto pravidla, avšak neměly by být rozšiřovány o doplňující údaje nebo kopie tabulek a ilustrací.
Při odevzdávání příspěvku by autor vždy měl šéfredaktorovi předložit kompletní seznam všech příspěvků a předchozích pojednání, které by mohly být považovány za nadbytečnou či duplicitní verzi stejné nebo velmi podobné práce. Autor by měl upozornit šéfredaktora i v případě, že příspěvek zahrnuje témata, o nichž pojednávají i jiné již zveřejněné příspěvky. Nový příspěvek by se měl o veškerých takových pracích zmínit a měl by uvádět příslušné odkazy. Kopie těchto materiálů by měly být přiloženy k odevzdávanému příspěvku, aby šéfredaktor mohl snáze rozhodnout o řešení celé situace.
Objeví-li se snaha o nadbytečné či duplicitní zveřejnění příspěvku či k takové situaci bez upozornění dojde, autoři musejí počítat s tím, že redakce podnikne příslušné kroky. Minimálně lze očekávat okamžité odmítnutí odevzdaného příspěvku. Pokud si šéfredaktor nebyl vědom toho, že došlo k porušení pravidel a příspěvek otiskl, pak bude pravděpodobně zveřejněno oznámení o nadbytečném či duplicitním otištění, a to i bez vysvětlení či souhlasu autora.
Předběžné informování o výzkumu popsaného v příspěvku či dopise šéfredaktorovi veřejným médiím, vládním organizacím nebo výrobcům v situaci, kdy byl příspěvek přijat, avšak dosud nezveřejněn, je řadou periodik považováno za porušení publikačních pravidel. Takové poskytnutí informací může být oprávněné, jedná-li se o příspěvek či dopis pojednávající o významných objevech v oblasti léčby nebo o závažných zdravotních rizicích, jako jsou například nepříznivé účinky léků, vakcín a dalších biologických výrobků, zdravotnických přístrojů nebo zmiňovaných nemocech. Tato sdělení by neměla ohrozit zveřejnění příspěvku, avšak měla by být předem projednána s šéfredaktorem a jím schválena.

Přijatelné druhé zveřejnění

Druhé zveřejnění ve stejném, případně jiném jazyce, zejména v jiných zemích, je odůvodnitelné a může být i prospěšné, pokud jsou splněny všechny níže uvedené podmínky.

  1. Autoři získali souhlas šéfredaktorů obou periodik; šéfredaktor, jenž má příspěvek zveřejnit podruhé, musí mít k dispozici fotokopii, otisk nebo rukopis původní verze.
  2. Priorita prvního zveřejnění je zachována, jestliže interval mezi oběma sděleními je alespoň jeden týden (pokud není oběma šéfredaktory dojednáno jinak).
  3. Příspěvek pro druhé zveřejnění je určen jiné skupině čtenářů; postačí i jeho zkrácená verze.
  4. Druhá verze věrohodně odráží údaje a interpretace uvedené v první verzi.
  5. Na titulní straně druhé verze je v poznámce pod čarou pro čtenáře, odborníky a dokumentační agentury uvedeno, že příspěvek již byl v nezkrácené, či zkrácené verzi publikován, a uvádí se též odkaz na primární verzi. Poznámka pod čarou může mít následující znění: „Tento článek vychází ze studie, která byla poprvé zveřejněna v [název časopisu s kompletním odkazem].”

Povolení k druhému zveřejnění by mělo být v takovém případě poskytnuto bezplatně.

Ochrana pacientova práva na soukromí

Pacienti mají právo na soukromí, které by nemělo být bez jejich informovaného souhlasu porušováno. V písemných popisech, u fotografií či rodokmenů by neměly být uváděny informace identifikující daného člověka, pokud takové informace nejsou nezbytné pro vědecké účely a pacient (případně rodič či opatrovník) nedá písemný informovaný souhlas ke zveřejnění. Pro informovaný souhlas za tímto účelem je nutné ukázat příspěvek, jenž má být publikován, pacientovi.
Údaje vedoucí k identifikaci osoby by měly být vynechány, nejsou-li nezbytné, avšak nikdy by údaje o pacientovi neměly být upravovány či falšovány s cílem zachovat jeho anonymitu. Zajistit kompletní anonymitu je obtížné, proto by v případě pochybností měl být získán informovaný souhlas dané osoby. Například zakrytí očních partií na fotografii není považováno za dostatečné zajištění anonymity. Požadavky na informovaný souhlas by měly být zahrnuty do pokynů pro autory, které si vypracuje dané periodikum. Získá-li autor informovaný souhlas, mělo by to být uvedeno ve zveřejněném článku.

Směrnice pro prezentování informací ve specifických typech studií

Ve výzkumných zprávách jsou často vynechány důležité informace. Obecné požadavky uvedené v následující kapitole se týkají prezentování základních údajů ve všech typech studií. Autorům je doporučováno, aby se též seznámili s těmi pravidly prezentování informací, které se týkají specifického typu studie. Informace o randomizovaných kontrolovaných pokusech autoři naleznou v dokumentu CONSORT (www.consort-statement.org). Tato směrnice obsahuje soubor doporučení se seznamem položek, o nichž je třeba informovat, a průběhový diagram pacienta.

Požadavky na předkládání příspěvků

Souhrn technických požadavků

· Dvojité řádkování ve všech částech rukopisu.
· Každá kapitola či část bude začínat na nové stránce.
· Dodržet pořadí: titulní strana, souhrn a klíčové výrazy, text, poděkování, seznam citací, tabulky (každá na samostatné stránce), popisky.
· Ilustrace a nepodlepené snímky by neměly přesahovat rozměry 203 x 254 mm (8 x 10 palců).
· Přiložit povolení reprodukovat dříve publikované materiály či využívat ilustrace, na nichž by mohly být identifikovány jednotlivé osoby.
· Přiložit převod autorského práva a další formuláře.
· Odevzdat požadovaný počet tištěných kopií.
· Ponechat si kopie všech odevzdaných materiálů.

Příprava rukopisu

Text článků, které popisují pozorování nebo pokusy, je obvykle (nikoli však vždy) rozdělen do částí označených Úvod, Metody, Výsledky a Diskuse. Dlouhé články budou vyžadovat, aby některé kapitoly byly pro zřetelnější členění obsahu rozděleny do podkapitol (zejména kapitoly Výsledky a Diskuse). Jiné typy článků, například případové zprávy, recenze a úvodníky, si budou žádat jiné formáty. Autoři by si měli u příslušných periodik vyžádat další pokyny.
Příspěvek napište na stroji nebo vytiskněte na bílý kancelářský papír o rozměrech 216 x 279 mm (8,5 x 11 palců) nebo ISO A4 (212 x 297 mm), zachovejte okraje o velikosti nejméně 25 mm (1 palec). Použijte vždy jen jednu stranu každého listu. V celém příspěvku, včetně titulní strany, souhrnu, vlastního textu, poděkování, seznamu citací, jednotlivých tabulek a popisků, zachovávejte dvojité řádkování. Dokument stránkujte vzestupně, počínaje titulní stránkou. Číslo stránky umístěte do horního, nebo dolního pravého rohu.

Příspěvky odevzdávané na disketě

U příspěvků, kde se předpokládá brzké přijetí k publikaci, některá perioda požadují, aby autoři poskytli kopii v elektronické podobě (na disketě); obvykle akceptují širokou škálu formátů zpracování nebo textových souborů (ASCII).
Při odevzdávání disket by autoři měli učinit následující:
1. ujistit se, že k disketě přiložili vytištěný text, jehož verze koresponduje s verzí na disketě;
2. na disketu uložit pouze poslední verzi příspěvku;
3. soubor jasně pojmenovat;
4. na štítku diskety uvést formát souboru a jeho název;
5. poskytnout informace o použitém hardwaru a softwaru.
Autoři by se měli o přijatelných formátech, běžných způsobech označování souborů, počtu odevzdávaných kopií a dalších podrobnostech informovat v pokynech pro autory platných u daného periodika.

Titulní strana

Titulní strana by měla obsahovat: 1)stručný, ale výstižný název článku; 2) jména jednotlivých autorů s nejvyššími akademickými tituly a označením instituce, s níž jsou spojeni; 3) jméno oddělení a instituce (případně institucí) podílejících se na práci; 4) odvolání (dementi), pokud je zapotřebí; 5) jméno a adresu autora, který zodpovídá za korespondenci týkající se daného příspěvku; 6) jméno a adresu autora, na nějž je možné se obracet se žádostmi o výtisk dané práce, nebo oznámení, že výtisky nelze od autorů získat; 7) zdroj(e) podpory ve formě grantů, zařízení, léků, případně všech výše uvedených položek a 8) krátké průběžné záhlaví nebo zápatí, které nebude delší než 40 znaků (míněno znaky i s mezerami) na zápatí titulní strany.

Autorství

Všem osobám, které jsou považovány za autory, by mělo být přiznáno autorství a všechny by měly být uvedeny v seznamu autorů. Každý autor by se měl určitou měrou na díle podílet a veřejně přijmout odpovědnost za příslušné části obsahu. Jeden či dva autoři by měli nést odpovědnost za správnost celého díla, od jeho vzniku až po publikovaný článek. Přiznat autorství je možné pouze v případě 1) významného podílu na koncepci a strukturování díla nebo na získávání dat či jejich analýze a interpretaci; 2) sepsání článku či kritická revize přinášející důležité odborné údaje a 3) konečného schválení verze k publikování. Musejí být splněny všechny podmínky, tj. 1, 2 a 3. Pouhé zajištění finančních prostředků, sběr dat či všeobecný dohled nad výzkumnou skupinou nekvalifikují danou osobu jako autora. Autoři by měli popsat, jak se na díle podíleli, a redakce by měla tyto informace zveřejnit. Všichni ostatní, kteří nějakým způsobem na díle participovali, avšak nejsou považováni za autory, by měli být uvedeni v části „Poděkování“, kde by mělo být zároveň zmíněno, čím přispěli (viz Poděkování).
Ve stále větší míře je autorství pokusů prováděných ve více střediscích přisuzováno celé skupině. Všichni členové skupiny, kteří jsou uvedeni jako autoři, by měli plně splňovat kritéria autorství uvedená výše. Členové skupiny, kteří tato kritéria nesplňují, by měli být, s jejich souhlasem, uvedeni v kapitole Poděkování nebo v dodatku (viz Poděkování).
Pořadí autorů v podtitulku by mělo vycházet ze společného rozhodnutí všech spoluautorů. Autoři by měli být připraveni vysvětlit, proč bylo zvoleno právě dané pořadí.

Souhrn a klíčová slova

Druhá strana by měla obsahovat souhrn (ne delší než 150 slov u nestrukturovaných souhrnů a nebo 250 slov u souhrnů strukturovaných). Souhrn by měl osvětlit účel studie či výzkumu, základní postupy (volbu předmětů studia či laboratorních zvířat; pozorovací a analytické metody), hlavní zjištění (uvedení konkrétních údajů a jejich statistického významu, je-li to možné) a základní závěry. Měl by též zdůraznit nové a důležité aspekty studie či pozorování.

Pod souhrn by autoři měli umístit 3 až 10 klíčových slov nebo krátkých slovních spojení (a jako takové je označit), které mohou být publikovány spolu se souhrnem a napomohou křížovému indexování článku. Měly by být používány termíny ze seznamu Medical Subject Headings (MeSH) z Index Medicus; pokud nejsou pro nově vznikající termíny dosud k dispozici termíny MeSH, je možné použít aktuální výrazy.

Úvod

Uveďte účel článku a krátce studii či pozorování zdůvodněte. Použijte jen skutečně relevantní reference, nikoli údaje či závěry popsané dále v příspěvku.

Metody

Popište přehledně volbu předmětu pozorování či pokusu (pacienti nebo laboratorní zvířata, včetně kontrol). Definujte věk, pohlaví a další důležité vlastnosti těchto subjektů. Vzhledem k tomu, že význam proměnných jako je věk, pohlaví, etnický původ objektu výzkumu není vždy zcela jasný, autoři by měli explicitně zdůvodnit, proč byly dané údaje do zprávy o studii zařazeny. Hlavní zásadou je dobře objasnit, jak studie vznikala a proč právě takto. Autoři by měli například vysvětlit, proč byly do studie zařazeny jen osoby určitých věkových kategorií nebo proč nebyly zařazeny ženy. Autoři by se měli vyhýbat takovým termínům, jako je „rasa“, které postrádají přesný biologický význam, a nahradit je alternativním popisnými termíny, např. „národnostní příslušnost“ či „etnická skupina“. Měli by pečlivě specifikovat, co popisy znamenají, a přesně uvést, jak byla data shromažďována (například jaké termíny byly použity ve formulářích v rámci průzkumu, zda údaje poskytly samy zkoumané osoby, či zda byly poskytnuty jinou osobou, apod.).
Definujte metody, přístroje (v závorce uveďte jméno a adresu výrobce) a dostatečně detailně též použité postupy, aby jiní pracovníci mohli výsledky reprodukovat. Připojte odkazy na zavedené metody, včetně statistických metod (viz níže); uveďte odkazy na metody, které již byly zveřejněny, avšak nejsou příliš dobře známé a doplňte jejich stručný popis; popište nové nebo výrazně upravené metody, uveďte důvody jejich použití a zhodnoťte jejich omezení. Přesně popište všechny použité léky a chemické látky, včetně obecně známých názvů, dávek a způsobů aplikace.
Zprávy o randomizovaných klinických pokusech by měly obsahovat informace o všech důležitých částech studie, včetně protokolu (sledovaná populace, zásahy či situace, jimž byly objekty vystaveny, výsledky a zdůvodnění statistické analýzy), provádění zásahů (metody náhodného výběru, utajení rozdělení do léčebných skupin) a metody maskování (zaslepování).
Autoři předkládající kritické články (metaanalýzy) by měli do příspěvku zahrnout kapitolu popisující metody použité k vyhledávání, výběru, čerpání a syntéze dat. Tyto metody by měly být též shrnuty v souhrnu.

Etika

U příspěvků, jejichž obsahem je provádění pokusů na lidských jedincích, uveďte, zda jsou použité postupy v souladu s etickými standardy příslušné komise pro provádění pokusů na lidech (institucionálního či regionálního) a s Helsinskou deklarací z roku 1975, v revidovaném znění z roku 1983. Neuvádějte jména pacientů, jejich iniciály nebo nemocniční čísla, zejména jedná-li se o ilustrační materiály. V příspěvcích o pokusech na zvířatech uveďte, zda bylo postupováno v souladu s příslušnou institucionální nebo národní směrnicí, případně v souladu s jakýmkoli právním předpisem dané země týkající se péče o laboratorní zvířata a jejich využívání.

Statistika

Popište dostatečně podrobně statistické metody, aby si čtenáři - odborníci s přístupem k původním údajům, mohli ověřit publikované výsledky. Je-li to možné, zjištění kvantifikujte a předložte i příslušné indikátory chyb či nepřesností při měření (např. hladina statistické významnosti). Nespoléhejte pouze na testování statistických hypotéz, například na použití hodnot P, které nesdělují důležité kvantitativní informace. Pojednejte o vhodnosti vybraných pokusných objektů. Podrobně popište způsob náhodného výběru. Popište metody zaslepování pozorování a jejich úspěšnost. Uveďte, zda se při léčbě objevily komplikace. Uveďte počet pozorování. Informujte o ztrátách v průběhu pozorování (například počet osob, které klinické pokusy nedokončily).
Reference týkající se struktury studie a statistických metod by měly, je-li to možné, odkazovat spíše než na studie, v nichž jsou původní zmínky o struktuře či metodách, na standardní práce (s uvedením příslušných stran). Specifikujte veškeré obecně užívané počítačové programy, které jste využili.
Do kapitoly Metody začleňte obecný popis metod. Jsou-li v kapitole Výsledky shrnuta data, specifikujte statistické metody použité k jejich analýze. Použití tabulek a číselných údajů omezte na ty, které jsou nezbytné k vysvětlení problematiky daného pojednání, a vyhodnoťte jejich význam. Místo tabulek s velkým množstvím údajů použijte grafy; v grafech a tabulkách by neměly být uváděny duplicitní údaje. Vyhněte se netechnickému používání technických termínů, například výrazu „náhodný“ (který implikuje použití prostředku pro náhodný výběr), „normální“, „signifikantní“, „korelace“ a „vzorek“. Definujte statistické termíny, zkratky a především symboly.

Výsledky

Výsledky předkládejte v logickém sledu, a to jak v textu, tak v tabulkách a ilustracích. V textu neopakujte všechny údaje uvedené v tabulkách či na ilustracích; zdůrazněte, případně shrňte pouze důležitá pozorování.

Diskuse

Podtrhněte nové a důležité aspekty studie a závěry, které z nich vyplývají. Neopakujte podrobně všechny údaje či jiný materiál zmíněný v kapitolách Úvod či Výsledky. V kapitole Diskuse popište dopad zjištění a jejich omezení, včetně významu pro budoucí výzkum. Uveďte, jaký mají pozorování vztah k jiným relevantním studiím. Propojte závěry s cíli studie, avšak vyvarujte se nekompetentních stanovisek a závěrů, které nejsou plně podloženy příslušnými údaji. Autoři by se měli především vyhnout tvrzením o ekonomickém přínosu a nákladech, pokud jejich příspěvek neobsahuje ekonomické údaje a analýzy. Vyhněte se tvrzení o prioritách a odkazům na nedokončené práce. Můžete uvést nové hypotézy, jsou-li podložené, avšak zřetelně je jako takové označte. Ve vhodných případech mohou příspěvky obsahovat i doporučení.

Poděkování

Uveďte všechny osoby, které se na příspěvku podílely, avšak nesplňují kritéria autorství, například osoby, jež poskytly čistě technickou pomoc, pomáhaly s písemným zpracováním nebo vedou oddělení, jež poskytlo pouze obecnou podporu. Finanční a materiální pomoc by měla být též připomenuta.
Skupiny osob, které se na příspěvku podílely materiálně, avšak nemohou být kvalifikovány jako autoři, mohou být uvedeny v seznamu, který ponese například název „kliničtí výzkumní pracovníci“ nebo „participující výzkumní pracovníci“ a v němž bude uvedena jejich funkce a popsán jejich přínos. Například: „na výzkumu spolupracovali jako poradci“, „provedli kritickou revizi návrhu studie“, „shromáždili údaje“ nebo „ zajišťovali pacienty pro studii a pečovali o ně“.
Vzhledem k tomu, že čtenáři mohou požadovat potvrzení údajů a závěrů, veškeré osoby musejí dát písemný souhlas k tomu, aby byly v příspěvku uvedeny.

Seznam citací

Citace musejí být číslovány vzestupně v pořadí, v němž jsou uvedeny v textu. Odkazy v textu, tabulkách a popiskách označte arabskými číslicemi v závorkách. Citace uvedené pouze v tabulkách nebo číselných popiscích budou číslovány podle toho, v jakém pořadí byly prvně zmíněny v textu k příslušné tabulce či číselným údajům.
Použijte styl uvedený v níže zmíněných příkladech, které vycházejí z formátů využívaných NLM (National Library of Medicine) v Index Medicus. Použijte seznam List of Journals Indexed in Index Medicus, jenž každoročně vydává knihovna jako samostatnou publikaci a také jako seznam v lednovém čísle Index Medicus. Názvy časopisů by měly být zkracovány tak, jak je uvedeno v Index Medicus. Seznam lze též získat prostřednictvím webových stránek knihovny (www.nlm.nih.gov).
Vyhněte se používání výňatků jako odkazů. Odkazy na přijatá, avšak dosud nezveřejněná pojednání by měla být označena jako „v tisku“ nebo „chystaná publikace“; autoři by měli získat písemné povolení k citování těchto pojednání a potvrzení, že byla schválena k otisknutí.
Informace z odevzdaných, avšak neschválených příspěvků by měly být v textu citovány jako „nezveřejněná pozorování“ spolu s písemným svolením zdroje.
Necitujte „osobní sdělení“, pokud nejsou zdrojem podstatných informací a nejsou dostupné z veřejného zdroje. V opačném případě je třeba uvést jméno osoby a datum sdělení v závorce v textu. U vědeckých článků by autoři měli získat písemné svolení a potvrzení o pravdivosti od příslušného zdroje takového soukromého sdělení.
Odkazy musejí být autory ověřeny s pomocí původních dokumentů.
Styl Jednotných požadavků (Vancouverský styl) do značné míry vychází ze standardního stylu ANSI (American National Standards Institute), přijatého NLM pro vlastní databáze. Pro oblasti, kde se styl v současné době využívaný NLM odchyluje od Vancouverského stylu, byly dodatečně vypracovány poznámky.

Články v odborných časopisech

1. Standardní článek v časopise
Uveďte jména prvních šesti autorů, po nichž bude následovat zkratka „et al.“*
(Poznámka: NLM nyní uvádí až 25 autorů; pokud existuje více než 25 autorů, NLM otiskne prvních 24 autorů, poté posledního autora a „et al.“)

· Vega KJ, Pina I, Krevsky B. Heart transplantation is associated with an increased risk for pancreatobiliary disease. Ann Intern Med 1996 Jun 1; 124 (11): 980-3.

Pokud dané periodikum dodržuje průběžné číslování stránek v rámci celého svazku (jak je tomu v řadě lékařských časopisů), je možné vynechat měsíc a číslo výtisku.
(Poznámka: z důvodu zachování jednotnosti je výše uvedená alternativa použita ve všech příkladech uvedených v Jednotných požadavcích. NLM tuto alternativu nevyužívá.)
Vega KJ, Pina I, Krevsky B. Heart transplantation is associated with an increased risk for pancreatobiliary disease. Ann Intern Med 1996; 124: 980-3.
Více než šest autorů:
Parkin DM, Clayton D, Black RJ, Masuyer E, Friedl HP, Ivanov E, et al. Childhood leukaemia in Europe after Chernobyl: 5 year follow-up. Br J Cancer 1996; 73:1006-12.

2. Organizace jako autor
The Cardiac Society of Australia and New Zealand. Clinical exercise stress testing. Safety and performance guidelines. Med J Aust 1996; 164: 282-4.

3. Autor neuveden
Cancer in South Africa [úvodník]. S Afr Med J 1994; 84:15.

4. Článek, který není napsán v anglickém jazyce
(Poznámka: NLM překládá název článku do angličtiny, připojuje překlad v hranatých závorkách a uvádí též zkrácený jazykový klíč)
Ryder TE, Haukeland EA, Solhaug JH. Bilateral infrapatellar seneruptur hostidligere frisk kvinne. Tidsskr Nor Laegeforen 1996; 116:41-2

5. Svazek s přílohou
Shen HM, Zhang QF. Risk assessment of nickel carcinogenicity and occupational lung cancer. Evriron Health Perspect 1994; 102 Suppl 1:275-82.

6. Výtisk s přílohou
Payne DK, Sullivan MD, Massie MJ. Women’s psychological reactions to breast cancer. Semin Oncol 1996;23(1 Suppl 2):89-97.

7. Svazek s uvedením části
Ozben T, Nacitarhan S, Tuncer N. Plasma and urine sialic acid in non-insulin dependent diabetes mellitus. Ann Clin Biochem 1995; 32 (Pt 3): 303-6.

8. Výtisk s uvedením části
Poole GH, Mills SM. One hundred consecutive cases of flap lacerations of the leg in ageing patients. N Z Med J 1994; 107(986 Pt 1):377-8.

9. Výtisk bez uvedení svazku
Turan I, Wredmark T, Fellander-Tsai L. Arthroscopic ankle arthrodesis in rheumatoid arthritis. Clin Orthop 1995;(320):110-4.

10. Není uveden výtisk ani svazek
Browell DA, Lennard TW. Immunologic status of the cancer patient and the effects of blood transfusion on antitumor responses. Curr Opin Gen Surg 1993:325-33.

11. Stránky označené římskými číslicemi
Fisher GA, Sikic BI. Drug resistance in clinical oncology and hematology. Introduction. Hematol Oncol Clin North Am 1995 Apr;9(2):xi-xii.

12. Typ článku označený podle potřeby
Enzensberger W, Fischer PA. Metronome in Parkinson’s disease [letter**]. Lancet 1996;347:1337. Clement J, De Bock R. Hematological complications of hantavirus nephropathy (HVN) [abstract***]. Kidney Int 1992;42:1285.

13. Článek obsahující revokaci
Garey CE, Schwarzman AL, Rise ML, Seyfried TN. Ceruloplasmin gene defect associated with epilepsy in EL mice [retraction Garey CE, Schwarzman AL, Rise ML, Seyfried TN. In: Nat Genet 1994;6:426-31]. Nat Genert 1995;11:104.

14. Revokovaný článek
Liou GI, Wang M, Matragoon S. Precocious IRBP gene expression during mouse development [retracted in Invest Ophtalmol Vis Sci 1994; 35:3127]. Invest Ophtalmol Vis Sci 1994; 35:1083-8

15. Článek zveřejněný s tiskovou chybou
Hamlin JA, Kahn AM. Hemiography in symptomatic patients following inguinal hernia repair [published erratum appears in West J Med 1995; 162:278]. West J Med 1995; 162:28-31.

(* "a kol." Poznámka překladatele)
(** dopis. Poznámka překladatele)
(*** výňatek. Poznámka překladatele)

Knihy a monografie

(Poznámka: předchozí verze Vancouverského stylu mezi vydavatelem a datem chybně uváděla čárku místo středníku.)

16. Autoři, kteří jsou soukromými osobami
Ringsven MK, Bond D. Gerontology and leadership skills for nurses. 2nd ed. Albany (NY): Delmar Publishers; 1996.

17. Šéfredaktoři, sestavovatelé díla jako autoři
Norman IJ, Refern SJ, editors. Mental health care for elderly people. New York: Churchill Livingstone; 1996.

18. Organizace jako autor a vydavatel
Institute of Medicine (US). Looking at the future of the Medicaid program. Washington: The Institute; 1992.

19. Kapitola v knize
(Poznámka: předchozí verze Vancouverského stylu před číslem stránky místo „p.“ uváděla dvojtečku.) Phillips SJ, Whisnant JP. Hypertension and stroke. In: Laragh JH, Brenner BM, šéfredaktoři. Hypertension: pathophysiology, diagnosis, and management. 2nd ed. New York: Raven Press; 1995. p. 465-78.

20. Zápis z konference
Kimura J, Shibasaki H, editors. Recent advances in clinical neurophysiology. Proceedings of the 10th International Congress of EMG and Clinical Neurophysiology; 1995 Oct 15 – 19; Kyoto, Japan. Amsterdam: Elsevier; 1996.

21. Příspěvek z konference
Bengtsson S, Solheim BG. Enforcement of data protection, privacy and security in medical informatice. In: Lun KC, Degoulet P, Piemme TE, Rienhoff O, editors. MEDINFO 92.
Proceedings of the 7th World Congress on Medical Informatics; 1992 Sep 6-10; Geneva, Switzerland. Amsterdam: North-Holland; 1992. p. 1561-5.

22. Vědecká nebo odborná zpráva
Vydala financující/sponzorující agentura: Smith P, Golladay K. Payment for durable medical equipment billed during skilled nursing facility stays. Final report. Dallas (TX): Dept. of Heath and Human Services (US), Office of Evaluation and Inspections; 1994 Oct. Report No.: HHSIGOEI69200860. Issued by performing agency: Field MJ, Tranquada RE, Feasley JC, editors. Health services research: work force and educational issues. Washington: National Academy Press; 1995. Contract No.: AHCPR282942008. Sponsored by the Agency for Health Care Policy and Research.

23. Disertace
Kaplan SJ. Post-hospital home health care: the elderly’s access and utilization [dissertation]. St. Louis (MO): Washington Univ.; 1995.

24. Patent
Larsen CE, Trip R, Johnson CR, inventors; Novoste Corporation, assignee. Methods for procedures related to the electrophysiology of the heart. US patent 5,529,067. 1995 Jun 25.

Další publikované materiály

25. Novinový článek
Lee G. Hospitalizations tied to ozone pollution: study estimates 50,000 admissions annually. The Washington Post 1996 Jun 21; Sect. A: 3 (col. 5).

26. Audiovizuální materiály
HIV+/AIDS: the facts and the future [videocassette]. St Louis (MO): Mosby-Year Book; 1995.

27. Právnické materiály
Občanské právo:
Preventive Health Amendments of 1993, Pub. L. No. 103-183, 107 Stat. 2226 (Dec. 14, 1993).
Neschválený návrh zákona:
Medical Records Confidentiality Act of 1995, S. 1360, 104th Cong., 1st Sess. (1995).
Sbírka federálních právních předpisů:
Informed Consent, 42 C.F.R. Sect. 441.257 (1995).
Slyšení:
Increased Drug Abuse: the Impact on the Nation’s Emergency Rooms: Hearings before the Subcomm. on Human Resources and Intergovernmental Relations of the House Comm. on Government Operations, 103rd Cong., 1st Sess. (May 26, 1993).

28. Mapa
North Carolina. Tuberculosis rates per 100,000 population, 1990 [demographic map]. Raleigh: North Carolina Dept. of Environment, Health, and Natural Resources, Div. of Epidemiology; 1991.

29. Bible
The Holy Bible. King James version. Grand Rapids (MI): Zondervan Publishing House; 1995.
Ruth 3: 1-18.

30. Slovníky a podobné referenční materiály
Stedman’s medical dictionary. 26th ed. Baltimore: Williams & Wilkins; 1995. Apraxia; p. 119-20.

31. Klasická literatura
The Winter’s Tale: act 5, scene 1, lines 13-16. The complete works of William Shakespeare. London: Rex; 1973.

Nepublikované materiály

32. V tisku
(Poznámka: Vzhledem k tomu, že ne všechny tituly budou vytištěny, NLM preferuje použít výraz „forthcoming“ (chystaná publikace)). Leshner AI. Molecular mechanisms of cocaine addiction. N Engl J Med. In press 1996.

Elektronické materiály

33. Článek publikovaný v časopise v elektronické formě
Morse SS. Factors in the emergence of infectious diseases. Emerg Infect Dis [serial online] 1995 Jan-Mar [cited 1996 Jun 5];1(1): [24 screens]. Available from: URL: www.cdc.gov/ncidod/EID/eid.htm
34. Monografie v elektronické verzi
CDI, clinical dermatology illustrated [monograph on CD-ROM]. Reeves JRT, Maibach H. CMEA Multimedia Group, producers. 2nd ed. Version 2.0. San Diego: CMEA; 1995.
35. Počítačový soubor
Hemodynamics III: the ups and downs of hemodynamics [computer program]. Version 2.2. Orlando (FL): Computerized Educational Systems; 1993.

Tabulky

Každou tabulku s dvojitým řádkováním vytiskněte na samostatný list papíru. Neodevzdávejte ofotografované tabulky. Tabulky číslujte vzestupně v pořadí, v jakém byly zmíněny v textu, a ke každé z nich doplňte krátký název. Každý sloupec opatřete stručným nebo zkráceným záhlavím. Vysvětlivky uveďte v poznámkách pod čarou, nikoli v záhlaví. V poznámkách pod čarou vysvětlete všechny nestandardní zkratky použité v jednotlivých tabulkách. V poznámkách pod čarou používejte níže uvedené symboly, a to v tomto pořadí:

*,†, ‡, §, ||, , **, ††, ‡‡

Definujte způsoby statistického měření odchylek, například standardní odchylky a standardní chybu průměrné hodnoty.
Nepoužívejte interní horizontální a vertikální měřítka.
Ujistěte se, že každá z tabulek je v textu citována.
Používáte-li údaje z jiných publikovaných či nepublikovaných zdrojů, zajistěte si svolení a uveďte veškeré informace o zdroji.
Použití příliš velkého množství tabulek v porovnání s délkou textu by mohlo způsobit obtíže při grafické úpravě jednotlivých stran. Zjistěte si u vydavatele periodika, jemuž budete příspěvek odevzdávat, kolik tabulek je akceptovatelných na 1000 slov textu.
Šéfredaktor při přijímání příspěvku může doporučit, aby tabulky obsahující důležitá podkladová data, která nemohou být kvůli svému rozsahu publikována, byly uloženy u archivační služby, jako je např. National Auxiliary Publication Service ve Spojených státech, nebo zpřístupněny autory. V takovém případě bude text opatřen příslušným sdělením. Tabulky tohoto typu odevzdejte spolu s příspěvkem k posouzení.

Ilustrace (obrázky)

Předložte požadovaný počet kompletních souborů obrázků. Obrázky by měly být vyrobeny profesionálně a vyfotografovány; ručně či na stroji psané popisky jsou nepřijatelné. Místo originálních nákresů, rentgenových snímků a jiných materiálů, zasílejte ostré, lesklé, černobílé fotografie, nejlépe o rozměrech 127 x 173 mm ( 5 x 7 palců), ne však větší než 203 x 254 mm (8 x 10 palců). Písmena, číslice a symboly by měly být jasné, zcela zřetelné a dostatečně velké, aby i při otisknutí ve zmenšeném formátu jednotlivé znaky zůstaly čitelné. Názvy a podrobné vysvětlivky patří do popisků k ilustracím, nikoli do ilustrací jako takových.
Každý obrázek by měl mít na zadní straně přilepený štítek s označením čísla obrázku, jménem autora a značením horního okraje obrázku. Nepište na zadní stranu obrázků, neryjte do nich ani je neoznačujte pomocí kancelářských svorek. Obrázky nepřekládejte a nelepte na kartónový podklad.
Mikrofotografie by měly být opatřeny interním měřítkem. Symboly, šipky nebo písmena použité na mikrofotografiích by měly být kontrastní vůči pozadí.
Jsou-li použity fotografie osob, nesmí být fotografovaný objekt identifikovatelný, v opačném případě musí být opatřen písemným svolením k použití dané fotografie (viz Ochrana pacientova práva na soukromí).
Obrázky musejí být číslovány vzestupně podle pořadí, v němž jsou zmíněny v textu. Pokud byl obrázek publikován, uvědomte původní zdroj a předložte písemné svolení držitele vlastnických práv k reprodukování tohoto materiálu. Povolení je požadováno bez ohledu na autorství či vydavatele, vyjma veřejných dokumentů. U barevných ilustrací si ověřte, zda-li jsou požadovány barevné negativy, diapozitivy nebo barevné snímky. Doprovodné nákresy, na nichž je vyznačena oblast, jež má být reprodukována, jsou pro redakci užitečné. Některá periodika zveřejňují barevné ilustrace pouze v případě, že autor uhradí mimořádné náklady s tím spojené.

Popisky k ilustracím

Popisky k ilustracím napište na stroji nebo vytiskněte, dodržujte dvojité řádkování a vždy začínejte na nové straně arabskou číslicí odpovídající číslu ilustrace. Jsou-li k označení jednotlivých částí ilustrace použity symboly, šipky, čísla nebo písmena, jednotlivé znaky popište a zřetelně vysvětlete v popiscích. U mikrofotografií uveďte interní měřítko a metodu zabarvení.

Jednotky měření

Měření délky, výšky, hmotnosti a objemu by mělo být prováděno v metrických jednotkách (metr, kilogram či litr) nebo jejich desítkových násobcích.
Teplota by měla být udávána ve stupních Celsia. Krevní tlak se udává v milimetrech rtuti.
Údaje ze všech hematologických a klinických chemických měření by měly být udávány pomocí metrické soustavy ve smyslu Mezinárodního jednotkového systému (International System of Units - SI). Redakce mohou od autorů požadovat, aby před zveřejněním dodali také alternativní jednotky měření nebo jednotky nespadající do SI.

Zkratky a symboly

Používejte výhradně standardní zkratky. Vyhněte se zkratkám v titulech a souhrnu. V textu je nejprve nutné uvést celý výraz, který zkratka zastupuje, vyjma případů, kdy se jedná o standardní jednotku měření.

Zaslání příspěvku periodiku

Zašlete požadovaný počet kopií příspěvku v pevné papírové obálce a přiložte kopie a obrázky, je-li třeba, v kartónovém balení, aby nedošlo k jejich ohnutí. Fotografie a diapozitivy vložte do samostatné obálky z pevného papíru.
Příspěvky musejí být opatřeny průvodním dopisem podepsaným všemi spoluautory. Tento dopis musí obsahovat následující: 1) informace o předchozím či duplicitním zveřejnění či odevzdání kterékoli části práce, jak je specifikováno výše v tomto dokumentu; 2) prohlášení o finančních a jiných vztazích, které by mohly vést ke střetu zájmů (viz níže); 3) prohlášení, že příspěvek přečetli a schválili všichni autoři, že byly splněny výše zmíněné požadavky týkající se autorství, čestné prohlášení všech autorů o tom, že příspěvek je podle nejlepšího přesvědčení autorů výsledkem poctivé práce a 4) jméno, adresu a telefonní číslo autora, který odpovídá za komunikaci s ostatními autory v souvislosti s opravami a finálním schvalováním korekturních otisků. Dopis by měl obsahovat doplňující informace, které by mohly pomoci redakci, například o jaký typ článku by se v daném periodiku jednalo a zda jsou autoři ochotni uhradit náklady na reprodukci barevných ilustrací.
Příspěvek musí být doplněn o všechny kopie povolení k reprodukci zveřejněného materiálu, k použití ilustrací či uvedení informací o identifikovatelných osobách nebo ke zveřejnění jmen osob, které se na díle podílely.

Samostatné dokumenty

Definice periodik využívajících odborné recenze (peer-review)

Periodikum využívající odborné recenze je takové, které většinu publikovaných článků předkládá k recenzi odborníkům, jež nepatří k zaměstnancům redakce. Počet a typ příspěvků zaslaných k recenzi, počet recenzentů, recenzní postupy a využívání stanovisek recenzentů se liší, a proto by každý časopis měl pro blaho čtenářů i případných autorů zveřejnit svou politiku v pokynech pro autory.

Redakční svoboda a bezúhonnost

Vlastníci a šéfredaktoři lékařských časopisů mají společný záměr – vytvořit časopis, který bude publikovat spolehlivé informace a který budou čtenáři rádi číst, a zároveň bude řádně plnit stanovené cíle a brát na zřetel náklady. Funkce vlastníka a šéfredaktora se však liší. Vlastníci mají právo šéfredaktory jmenovat a propouštět a činit důležitá obchodní rozhodnutí, do nichž by měli být šéfredaktoři v největší možné míře zapojováni. Šéfredaktoři nesou plnou odpovědnost za vymezení redakčního obsahu daného časopisu. Redakční svobodu by si měli šéfredaktoři důsledně chránit, a to i v případě, že by dávali v sázku své postavení. Aby si šéfredaktor v praxi mohl tuto svobodu hájit, měl by mít přístup až k nejvyšší úrovni vedení - vlastníkovi, nikoli jen k pověřenému manažerovi.
Šéfredaktoři lékařských periodik by měli mít uzavřenou smlouvu, v níž jsou kromě obecných podmínek jmenování zřetelně stanovena šéfredaktorova práva a povinnosti a také mechanismy řešení konfliktů.
Užitečným prostředkem pro vytvoření a dodržování redakční politiky je nezávislý redakční poradní výbor.
Všichni šéfredaktoři a organizace šéfredaktorů jsou povinni podporovat redakční svobodu a o veškerých zásadních porušeních této svobody informovat mezinárodní lékařské společenství.

Střet zájmů

Ke střetu zájmů u daného příspěvku dochází tehdy, jestliže osoba zapojená do odborné recenze a publikačního procesu - autor, recenzent a šéfredaktor - má vazby na činnosti, které by mohly nevhodným způsobem ovlivnit její úsudek, a to bez ohledu na to, zda ve skutečnosti úsudek je, či není ovlivněn.
Finanční vazby v daném oboru (např. uzavřený pracovní poměr, poradenství, vlastnictví akcií, honoráře, znalecké posudky), ať už přímé či zprostředkované nejbližšími příbuznými, jsou obvykle považovány za nejzávažnější případy střetu zájmů. Nicméně ke střetu zájmů dochází i z jiných důvodů, například v důsledku osobních kontaktů, akademické soutěživosti a pracovního zapálení.
Veřejná důvěra v proces odborné recenze a důvěryhodnost článků závisí částečně na tom, do jaké míry je v průběhu přípravy, recenzování a redakčního rozhodování střet zájmů řešen. Předpojatost lze obvykle identifikovat a eliminovat pečlivým dodržováním vědeckých metod a sledováním závěrů práce. Finanční vazby a jejich dopad nelze tak snadno odhalit jako ostatní střety zájmů. Osoby, které se podílejí na odborné recenzi a otištění příspěvku, by měly střety zájmů zveřejnit, aby ostatní mohli sami posoudit, jaký je jejich dopad. Vzhledem k tomu, že v recenzích a úvodních čtenáři nemají možnost předpojatost tak snadno odhalit jako v příspěvcích o vlastním výzkumu, některá periodika recenze a úvodníky od autorů, u nichž je patrný střet zájmů, neakceptují.

Autoři

Když předkládají rukopis, ať už se jedná o článek nebo dopis, autoři nesou odpovědnost za přiznání a zveřejnění střetů finančních a jiných zájmů, které by mohly jejich práci zkreslit. V příspěvku by měli otevřeně přiznat veškerou poskytnutou finanční podporu pro práci a také další finanční a osobní vazby na danou práci.

Recenzenti

Externí odborní recenzenti by měli šéfredaktory informovat o jakémkoli střetu zájmů, který by mohl zkreslit jejich posudek daného rukopisu, a měli by se vzdát recenzí určitých příspěvků, pokud to považují za správné. Šéfredaktoři musejí být o takovém střetu zájmů informováni, aby mohli recenze interpretovat a samostatně posoudit, zda-li by neměl být recenzent z procesu vyřazen. Recenzenti by neměli využívat poznatky z doposud nezveřejněné práce k prosazení vlastních zájmů.

Šéfredaktoři a personál

Šéfredaktoři, kteří s konečnou platností rozhodují o daném rukopise, by neměli být osobně finančně zainteresováni v žádné záležitosti, kterou mají posuzovat. Další pracovníci redakce, pokud se podílejí na redakčních rozhodnutích, by měli šéfredaktorovi poskytnout podrobný popis svých finančních zájmů (neboť by mohly být propojeny s redakčními posudky) a vzdát se rozhodování v případě, že je střet zájmů nasnadě. Zveřejněné články a dopisy by měly obsahovat popis veškeré finanční podpory a dalších střetů zájmů, o nichž by podle uvážení šéfredaktora měli čtenáři vědět. Pracovníci redakce by neměli využívat informace získané při práci s rukopisem k vlastnímu prospěchu.

Odborná podpora výzkumu zaměřená na specifický projekt

Autoři

Výzkumní pracovníci mají morální povinnost předkládat ke zveřejnění pouze důvěryhodné výsledky výzkumu. Mimo to, vzhledem k tomu, že se jedná o osoby, které jsou přímo odpovědné za danou práci, neměly by uzavírat dohody, jež by mohly ovlivnit jejich rozhodování o zveřejnění připravovaného pojednání.

Šéfredaktoři a personál

Šéfredaktoři, kteří s konečnou platností rozhodují o daném rukopise, by neměli být osobně finančně zainteresováni v žádné záležitosti, kterou mají posuzovat. Další pracovníci redakce, pokud se podílejí na redakčních rozhodnutích, by měli šéfredaktorovi poskytnout podrobný popis svých finančních zájmů (neboť by mohly být propojeny s redakčními posudky) a vzdát se rozhodování v případě, že je střet zájmů nasnadě. Zveřejněné články a dopisy by měly obsahovat popis veškeré finanční podpory a dalších střetů zájmů, o nichž by podle uvážení šéfredaktora měli čtenáři vědět. Pracovníci redakce by neměli využívat informace získané při práci s rukopisem k vlastnímu prospěchu.
Šéfredaktoři by měli od autorů požadovat objasnění role vnějších zdrojů projektové podpory, pokud existují, při strukturování studie, při sběru, analýze a interpretaci dat a při přípravě zprávy. Pokud se u zdroje podpory neprojeví žádná taková vazba, autoři by tuto skutečnost měli uvést. Vzhledem k tomu, že zkreslení, která by se mohla objevit při přímém zapojení agentur podporujících výzkum, jsou analogická ke zkreslením jiného charakteru (např. strukturování studie, statistické a psychologické faktory), typ a míra zapojení agentury poskytující podporu by měla být popsána v kapitole Metody. Šéfredaktoři by též měli požadovat zveřejnění jakékoli kontroly či ovlivňování rozhodnutí o předložení finální verze rukopisu ke zveřejnění ze strany agentury poskytující podporu.

Opravy výzkumných zjištění, revokace a „vyjádření pochybnosti“

Šéfredaktoři musejí od počátku vycházet k předpokladu, že autoři předkládají dílo vypracované na základě důvěryhodných pozorování.
Nicméně se mohou objevit dva typy problémů.
Za prvé, v publikovaných článcích mohou být zjištěny chyby, které si žádají zveřejnění opravy nebo přetištění části díla. Chyba může být natolik závažná, že naruší celý obsah díla, avšak tato situace nenastává často, a každý případ by proto šéfredaktoři a autoři měli posuzovat individuálně. Výše zmíněné chyby nelze směšovat se situacemi, kdy se v důsledku nových vědeckých informací v běžném procesu výzkumu projeví v původním příspěvku určité nedostatky.V tomto druhém případě nejsou opravy ani stažení článku nutné.
Druhý typ problému je vědecký podvod. Pokud se objeví závažné pochybnosti o důvěryhodnosti odevzdané nebo publikované práce, je šéfredaktor povinen zajistit řádné prošetření celé záležitosti (včetně případných konzultací s autory).
Nicméně není povinností šéfredaktora, aby celý případ vyšetřoval nebo o celé záležitosti rozhodl; toto je v odpovědnosti instituce, kde byla práce vypracována, případně agentury, která dílo financovala. Šéfredaktor by měl být neprodleně informován o konečném rozhodnutí. Pokud došlo ke zveřejnění podvodného pojednání, periodikum musí tento příspěvek revokovat. Pokud tento způsob vyšetřování nesměruje k uspokojivému závěru, šéfredaktor se může rozhodnout, že vysvětlení zpochybní.
Revokace nebo vyjádření pochybnosti, takto označené, by se měly objevit na číslované stránce v nejdůležitější části periodika, měly by být zařazeny do obsahu a v názvu by se měl objevit název původního článku. Nemělo by se jednat o pouhý dopis redakci. V ideálním případě by první autor článku měl být i prvním autorem revokace, nicméně za určitých okolností šéfredaktor může přijmout revokace jiných odpovědných osob. V textu revokace by mělo být vysvětleno, proč je článek revokován, a měl by obsahovat i příslušné bibliografické odkazy. Platnost předchozího díla autora, jenž předložil nepravdivé pojednání, nelze zpochybňovat. Šéfredaktoři mohou požádat instituci, v níž autor pracuje, aby je ujistila o platnosti předchozích prací zveřejněných v jejich periodiku, nebo je revokovala. Pokud k tomuto nedojde, mají šéfredaktoři možnost zveřejnit prohlášení, že platnost dříve vydaných děl nebyla ověřena.

Důvěrnost

Při recenzování rukopisu by měla být zachována důvěrnost informací prezentovaných autory. Autoři předkládající díla k recenzi svěřují redakci výsledky své vědecké práce a kreativního úsilí, na nichž mnohdy závisí jejich reputace i profesní postup. Práva autorů mohou být při recenzování poškozena zveřejněním důvěrných informací. Také recenzenti mají právo na důvěrnost informací, kterou musí šéfredaktor respektovat. Důvěrnost informací může být porušena, existuje-li podezření z nepoctivosti nebo podvodu, ale v ostatních případech musí být zachovávána.
Šéfredaktoři by neměli zveřejňovat informace o příspěvcích (včetně jejich přijetí, obsahu, postupu v procesu recenzování, kritických poznámek recenzentů či jejich konečném osudu) nikomu vyjma autorů a recenzentů.
Šéfredaktoři by měli recenzenty upozornit, že rukopisy zaslané na recenzi jsou důvěrná sdělení a jsou soukromým majetkem autorů. Proto recenzenti a členové redakčního týmu musejí respektovat práva autora a veřejně se nevyjadřovat k autorově práci či uplatňovat jeho myšlenky před vlastním zveřejněním příspěvku. Recenzentům by nemělo být povoleno pořizovat si kopie rukopisů do svých záznamů a mělo by jim být zakázáno, aby se o díle zmiňovali před dalšími osobami, pokud nezískají povolení od šéfredaktora. Ani šéfredaktoři by si neměli ponechávat kopie odmítnutých rukopisů.
Liší se názory na to, zda-li by recenzenti měli zůstat v anonymitě. Někteří šéfredaktoři vyžadují, aby recenzenti podepsali poznámky vrácené autorovi, ale většinou se požaduje, aby poznámky nepodepisovali, případně se volba ponechá na recenzentovi. Pokud poznámky podepsány nejsou, nesmí být jméno recenzenta odhaleno ani autorovi, ani jiným osobám.
Některé časopisy publikují poznámky recenzentů spolu s rukopisem. Tento postup není přípustný v případě, že nebyl dán souhlas autorů a recenzentů. Nicméně poznámky recenzenta mohou být zaslány jinému recenzentovi stejného příspěvku a šéfredaktor jej může o tomto rozhodnutí informovat.

Lékařské časopisy a veřejná média

Zájem veřejnosti o zprávy o lékařském výzkumu vedl veřejná média k tomu, že usilovně soutěží o co nejrychlejší získání informací z výzkumu. Výzkumní pracovníci a instituce v některých případech podporují zveřejňování zpráv z výzkumu ve veřejných médiích před zveřejněním celé publikace ve vědeckém periodiku tím, že uspořádají tiskovou konferenci nebo poskytnou interview.
Veřejnost má právo být informována o důležitých zprávách z oblasti medicíny bez zbytečného odkladu a šéfredaktoři v tomto procesu sehrávají svou úlohu. Lékaři nicméně nemohou pacientům sdělovat výsledky zpráv, dokud nemají k dispozici zprávy, které obsahují veškeré podrobnosti. Mimo to, pokud média informují o vědeckém výzkumu dříve, než je práce podrobena recenzi odborníkem a publikována v celém rozsahu, mohou způsobit, že dojde k šíření nepřesných či předčasných závěrů.
Níže uvádíme doporučení, která by šéfredaktoři mohli považovat za užitečná při vytváření politiky týkající se těchto záležitostí.
1. Šéfredaktoři mohou napomoci organizovanému přenosu lékařských informací od výzkumných pracovníků k veřejnosti prostřednictvím odborníky recenzovaných časopisů. Tohoto lze dosáhnout na základě dohody s autory, v níž přislíbí, že nebudou zveřejňovat svou práci dříve, než bude posouzena, či v době její přípravy do tisku, a dohody s médii, že nebudou vydávat zprávy před publikováním díla v daném odborném časopise. Na oplátku časopis přislíbí spolupráci na přípravě přesných zpráv (viz níže).
2. Jen malá část lékařského výzkumu má tak výrazné a mimořádně urgentní klinické dopady na veřejné zdraví, aby zpráva musela být zveřejněna před publikováním celého příspěvku v odborném časopise. V těchto výjimečných situacích by však příslušné orgány odpovědné za veřejné zdraví měly ve věci rozhodnout a měly by zajistit včasné sdělení informací lékařům a médiím. Pokud si autor a odpovídající orgány přejí posouzení příspěvku určitým odborným časopisem, redaktor by měl být informován před vydáním jakéhokoli tiskového prohlášení. Pokud šéfredaktoři souhlasí s tím, že je okamžité zveřejnění nezbytné, neměli by trvat na politice, která omezuje propagaci před vlastním zveřejněním díla.
3. Pravidla, která omezují propagaci před vlastním zveřejněním díla, by se neměla týkat mediálních zpráv o prezentacích na vědeckých setkáních nebo o obsahu takových setkání (viz Nadbytečné a duplicitní otištění). Výzkumní pracovníci, kteří svou práci představují na vědeckém setkání, mohou bez obav diskutovat o svých prezentacích s novináři, avšak neměli by jim poskytovat více informací o studii, než zveřejnili ve svém vystoupení.
4. Pokud má být článek brzy publikován, šéfredaktoři mohou pomoci médiím připravit přesné a bezchybné zprávy na základě tiskových zpráv, zodpovězení otázek, předložení předběžných výtisků časopisu či odkázání novinářů na příslušné odborníky. Tato pomoc by měla být podmíněna spoluprací ze strany médií ohledně sladění termínu zveřejnění zpráv a zveřejnění článku.

Pravidla pro zveřejnění informací z biomedicínských časopisů na internetu

Elektronické nakladatelství (které zahrnuje internet) patří k nakladatelským aktivitám. Autoři, šéfredaktoři a vydavatelé biomedicínských periodik, kteří zveřejňují lékařské a zdravotnické informace související s těmito publikacemi na internetu, by měli dodržovat pravidla definovaná Mezinárodním výborem šéfredaktorů lékařských časopisů v dokumentu „Jednotné požadavky na autory zasílající příspěvky do biomedicínských časopisů“ a v souvisejících sděleních.
Charakter internetu si žádá, aby tato dobře zavedená a uznávaná pravidla byla rozšířena o některé specifické body. K minimálním požadavkům patří, aby na stránkách byla uváděna jména šéfredaktorů, autorů a spolupracovníků a jejich vazby na instituce, odpovídající doporučení a příslušné střety zájmů; dokumentace a odkazy a zdroje vážící se k jednotlivým částem obsahu; informace o autorských právech; informace o vlastnictví webových stránek; údaje o sponzorství, inzerci a komerčním financování.
Propojení jedné zdravotnické či lékařské internetové stránky s jinou může být vnímáno jako doporučení kvality této druhé stránky. Proto by časopisy měly uvádění odkazů na jiné stránky dobře zvážit. Pokud jsou odkazy na jiné stránky použity z finančních důvodů, měla by být tato informace na stránce zřetelně uvedena. Mělo by být vždy zmíněno, kdy byl obsah stránky zveřejněn a také datum jeho aktualizace. V elektronické ani v tištěné podobě by inzerce a propagační sdělení neměla být součástí redakčního obsahu. Jakýkoli komerční obsah by měl být jako takový zřetelně označen.

Reklama

Většina lékařských časopisů obsahuje reklamu, která přináší příjmy vydavatelům, avšak reklama nesmí ovlivňovat redakční rozhodnutí. Šéfredaktoři musejí nést plnou odpovědnost za reklamní politiku. Čtenáři by měli být schopni ihned odlišit reklamní a redakční materiál. Nemělo by docházet ke kombinování reklamních a redakčních materiálů, které se týkají stejných výrobků nebo témat, a inzertní plocha by neměla být zakoupena pod podmínkou, že reklama bude zveřejněna ve stejném čísle jako příslušný článek.
Odborným periodikům by neměl dominovat reklamní materiál, avšak šéfredaktoři by měli dbát na to, aby nepublikovali jen reklamy jednoho či dvou inzerentů, neboť čtenáři by toto mohli vnímat jako ovlivňování šéfredaktora těmito inzerenty.
V časopisech by neměly být propagovány výrobky, u nichž se prokázalo, že závažným způsobem poškozují zdraví, například tabák. Šéfredaktoři by měli zajistit, aby byly dodržovány existující reklamní standardy nebo si vymezit standardy vlastní. V neposlední řadě by šéfredaktoři měli zvážit i veškerou kritiku týkající se reklam určených ke zveřejnění.

Suplementa (přílohy)

Suplementa jsou soubory materiálů, které se zabývají souvisejícími otázkami a tématy a jsou publikovány jako samostatné číslo periodika nebo jako druhý díl běžného výtisku. Obvykle bývají financovány z jiných zdrojů než z prostředků vydavatele periodika. Suplementa mohou sloužit dobrým účelům: vzdělávání, výměně výzkumných dat, snazšímu zpřístupnění sledovaného tématu a lepší spolupráci mezi akademickými a ekonomickými subjekty. Vzhledem ke zdrojům financování může docházet k ovlivňování obsahu příloh - výběru témat a stanovisek.
Z těchto důvodů by šéfredaktoři měli zvážit níže uvedené zásady.
1. Šéfredaktor periodika musí přijmout plnou odpovědnost za pravidla a postupy uplatňované v souvislosti se suplementy a jejich obsahem. Musí schválit jmenování každého vedoucího redaktora přílohy a ponechat si pravomoc zamítat příspěvky.
2. Zdroje financování výzkumu, setkání a publikování by měly být zřetelně stanoveny a uvedeny v důležitých částech suplementa, nejlépe na každé straně. Kdykoli je to možné, financování by měl zajišťovat více než jeden sponzor.
3. Otištění reklamního materiálu v přílohách by se mělo řídit stejnými pravidly, která jsou uplatňována ve zbývající částech periodika.
4. Šéfredaktoři by měli zajistit, aby se čtenáři snadno orientovali mezi běžnými stránkami časopisu a suplementem.
5. Financující organizace nesmí suplementum redigovat.
6. Šéfredaktorovi periodika a vedoucímu redaktorovi přílohy by neměli sponzoři suplement poskytovat osobní výhody nebo nepřiměřenou kompenzaci.
7. V suplementech by mělo být zřetelně uvedeno, jedná-li se o opakované publikování příspěvku a rovněž původní místo zveřejnění. Nemělo by docházet k nadbytečnému nebo duplicitnímu zveřejňování prací.

Úloha listárny

Všechny biomedicínské časopisy by měly obsahovat sekci, v níž budou zveřejňovány komentáře, dotazy nebo kritiky týkající se publikovaných článků a v níž budou mít autoři prostor čtenářům odpovědět. Obvykle, nikoli však vždy, má tato sekce podobu listárny. Pokud taková sekce chybí, nemají čtenáři možnost reagovat na články v tom časopise, jenž publikoval původní článek.

Konkurenční příspěvky vycházející ze stejné studie

Šéfredaktorům mohou různí autoři zasílat příspěvky, které jsou konkurenčními interpretacemi téže studie. Musejí se rozhodnout, zda zrecenzují konkurenční příspěvky zaslané různými skupinami či autory více méně současně, nebo mohou být požádáni, aby posoudili jeden příspěvek, zatímco konkurenční příspěvek bude předložen jinému časopisu. Nebereme zde v úvahu nevyřešenou otázku vlastnictví dat, hovoříme jen o tom, co by šéfredaktoři měli podniknout, ocitnou-li se v situaci, kdy jsou jim předloženy konkurenční příspěvky vycházející z téže studie.
Zvažovány jsou dva případy většího počtu příspěvků: příspěvky odevzdané spolupracovníky, kteří mají odlišný názor na analýzu a interpretaci studie, a příspěvky odevzdané spolupracovníky, kteří mají odlišný názor na podstatu studie a na údaje, o nichž by měl příspěvek informovat.
Níže uvedená obecná pozorování by mohla šéfredaktorům a dalším zainteresovaným osobám pomoci tento problém vyřešit.

Rozdílné názory na analýzu či interpretaci

Periodika obvykle nemají zájem o publikování článků soupeřících členů výzkumného týmu, kteří mají odlišné názory na analýzy a interpretaci dat, a odevzdávání takovýchto příspěvků by nemělo být podporováno. Pokud spolupracovníci nedokáží vyřešit rozdílná stanoviska na interpretaci před odevzdáním příspěvku, měli by zvážit odevzdání jednoho příspěvku, jenž bude obsahovat různé interpretace, a upozornit na tuto skutečnost šéfredaktora, aby se na problém mohli zaměřit recenzenti. Jednou z důležitých funkcí odborné recenze je zhodnocení analýz a interpretací autorů a navržení příslušných změn v závěrech před jejich zveřejněním. Jiná možná varianta spočívá v publikování rozporuplné verze, po níž si šéfredaktoři od nesouhlasících autorů vyžádají zaslání dopisu redakci nebo druhý příspěvek. Vícečetné zasílání příspěvků však představuje pro šéfredaktory dilema. Zveřejněním protichůdných příspěvků a ventilováním sporů autorů se mrhá prostor, jenž má časopis k dispozici, a rovněž dochází k matení čtenářů. Na druhé straně, pokud šéfredaktoři záměrně publikují příspěvek napsaný jen částí týmu spolupracovníků, mohou druhé části týmu odepírat jejich legitimní spoluautorská práva.

Rozdílné názory na metody či výsledky

Pracovníci se občas liší v názorech na to, co bylo skutečně zjišťováno či zkoumáno a jaké údaje by měly být zveřejněny. Odborná recenze tento problém jen stěží vyřeší. Šéfredaktoři mohou odmítnout posuzování většího počtu příspěvků do doby, než se situace vyjasní. Mimo to, pokud se objeví obvinění z nečestného jednání a podvodu, šéfredaktoři by měli uvědomit odpovídající orgány.
Výše popsané situace je třeba odlišit od případů, kdy nezávislí nespolupracující autoři předloží samostatné příspěvky vycházející z odlišných analýz veřejně přístupných dat. V takové situaci může být posuzování většího počtu příspěvků opodstatněné a mohou dokonce existovat dobré důvody pro zveřejnění více než jednoho příspěvku, neboť rozdílné analytické přístupy se mohou vzájemně doplňovat a mohou mít stejnou platnost.

Údaje o ICMJE

International Committee of Medical Journal Editors (ICMJE - Mezinárodní výbor šéfredaktorů lékařských časopisů) je neformální skupina, jejíž účastníci financují práci o URM (Uniform Requirements for Manuscripts Submitted to Biomedical Journals). ICMJE není členskou organizací. Šéfredaktoři jsou vyzýváni, aby se připojili k organizacím, které nabízejí vzdělávací programy, odborná setkání, publikace a další příležitosti ke spolupráci s kolegy. Níže uvádíme příklady takových skupin.
Council of Science Editors (SCE) www.CouncilScienceEditors.org
The European Association of Science Editors (EASE) www.ease.org.uk
Society for Scholarly Publishing (SSP) www.sspnet.org
The World Association of Medical Editors (WAME) www.WAME.org

Autoři aktuální verze Jednotných požadavků a samostatných dokumentů

Časopisy a organizace spolupracující s ICMJE a jejich zástupci, kteří schválili Jednotné požadavky v květnu roku 2000, by měli být uváděni jako autoři dokumentů na této webové stránce.
Frank Davidoff, Annals of Internal Medicine; Fiona Godlee, BMJ; John Hoey, Canadian Medical Association Journal; Richard Glass, JAMA; John Overbeke, Nederlands Tijdschrift voor Geneeskunde; Robert Utiger, New England Journal of Medicine; M. Gary Nicholls, New Zealand Medical Journal; Richard Horton, The Lancet; Magne Nylenna, Tidsskrift for Den Norske Iegeforening; Liselotte Hojgaard, Ugeskrift for Laeger; Sheldon Kotzin, U.S. National Library of Medicine.

Poděkování

Níže uvedení spolupracovníci ICMJE pomohli vytvořit verzi z roku 1997 a měli by být uvedeni při citaci verze z května roku 2000.
Linda Hawes Clever, Western Journal of Medicine; Lois Ann Colaianni, U.S. National Library of Medicine; George Lundberg, JAMA; Richard G. Robinson, New Zealand Medical Journal; Richard Smith, BMJ; Bruce P. Squires, Canadian Medical Association Journal; Martin VanDer Weyden, The Medical Journal of Australia a Patricia Woolf, Princeton University.
Dotazy týkající se Jednotných požadavků zasílejte pouze Christine Laine, MD, MPH do sekretariátu ICMJE, American College of Physicians-American Society of Internal Medicine, 190 N. Independence Mall West, Philadelphia, PA 19106-1572, USA. Telefon: 215-351-2660; fax: 215-351-2644; e-mail: claine@mail.acponline.org. Na tuto adresu prosím nezasílejte dotazy týkající se stylů a politik jednotlivých periodik.
Tento dokument může být reprodukován a distribuován bezplatně pro neziskové a vzdělávací účely. Digitální verze je dostupná na několika webových stránkách, včetně webové stránky ICMJE (www.icmje.org).

Jednotné požadavky byly zveřejněny v několika odborných časopisech. Citujte prosím verzi, která se objevila v primárním zdroji – časopise k 1. lednu 1997 či později, např.:

International Committee of Medical Journal Editors. Uniform Requirements for Manuscripts submitted to Biomedical Journals. Ann Intern Med. 1997; 126:36-47.

Původní překlad poslední verze URM z roku 2001 byl iniciován redakční radou časopisu Česká a slovenská psychiatrie. Redakci překladu provedl doc. MUDr. Petr Smolík, CSc.

 
| HOME PAGE | KÓDOVÁNÍ ČEŠTINY | ENGLISH VERSION |
©  1998 - 2008 ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J. E. PURKYNĚ
Výroba: NT Servis, s.r.o., provozovatel serveru P.E.S. consulting, s.r.o.
WEBMASTER