K metabolické alkalóze (MAL) dochází při zvýšení diference silných iontů (SID) a/nebo při snížení koncentrace netěkavých slabých kyselin, tj. albuminu a fosfátů. SID je diference mezi sumou všech silných, disociovaných, chemicky nereagujících kationtů a všech silných anionů. Výpočet je snadno dostupný. Pro vznik a udržování MAL je významný stav renálního hospodaření s hydrogenkarbonátovým iontem, který je v proximálním tubulu reabsorbován a v distálním nefronu regenerován. Mezi příčiny zvýšení SID patří koncentrační alkalóza, zisk natria bez odpovídajícího zisku chloridů a/nebo ztráta chloridů bez odpovídající ztráty natria. Tato poslední skupina příčin MAL je rozsáhlá a zahrnuje stavy spojené se ztrátou kyselé žaludeční šťávy nebo nadbytkemmineralokortikoidů, ať již jde o hyperaldosteronismus primární nebo sekundární. Zajímavou skupinu představují renální tubulopatie, které vedou k antenatálnímu Bartterovu syndromu, „klasickému“ Bartterovu syndromu i Gitelmanovu syndromu. Podobný obraz, tj. MAL s hypokalémií přichází i u pseudo-Bartterova syndromu, který vzniká u nemocných bez tubulopatie, nejčastěji po abusu diuretik nebo při cyklickém zvracení. Na rozdíl od alkalizujících tubulopatií, nemocní s pseudo-Bartterovým syndromem šetří chloridy v moči (u diuretik to platí až pro pozdější stadia léčby). Klinický obraz MAL ovlivňuje deplece objemu, vlastní vyvolávající příčiny (např. zvracení), může být pestrá neurologická symptomatologie i funkční změny myokardu. Velice komplexní jsou vztahy mezi kaliovým iontem a MAL. Vývoj MAL vede k depleci K+ a deplece K+ naopak MAL udržuje a zhoršuje. Léčení MAL vyžaduje zastavit vyvolávající příčiny, korekci volumové deplece a suplementaci chloridových a kaliových iontů. Acetazolamid, L-argininchlorid a kyselina solná patří stále mezi léky volby tam, kde seMAL nedaří zvládnout fyziologickým roztokem a solemi kalia.

        Klíčová slova: metabolická alkalóza, acidobazická rovnováha, Bartterův syndrom, pseudo-Bartterův syndrom.