Rozvoj bioinženýrských metod se přesunul z oblasti základního výzkumu a nalézá stále větší uplatnění i v běžné praxi. V práci je podán rozbor a uplatnění hlavně při zjištování a určení rizika ekzému, jeho detekci v subklinických formách onemocnění, při kontrole postupu léčby, se zvláštním zřetelem na profesionální dermatózy. Nejpoužívanější metody jsou měření hydratace kůže, TEWL, kožního pH, sledování aktivity mazových žláz, průtoku krve, kožní elasticity, kožního povrchu a jeho charakteru, koheze, barvy kůže se sledováním stupně erytému a kožní tlouštky. V poslední době přistupuje ještě spektrofotometrie, chromametrie, profilometrie, konfokální mikroskopie, vysokofrekvenční dopplerometrie a další. Jsou probrány jednotlivé přístroje se stručným principem funkce. Hlavní význam mají tyto metodiky v možnosti objektivizace údajů a umožňují následné statistické vyhodnocení. Zkoumána byla i reprodukovatelnost metod. Některé z přístrojů či postupů (měření impedance, TEWL, laser-Doppler) umožňují určovat i riziko iritace kůže. Řada autorů prokázala použití i ke sledování efektu používání ochranných prostředků nebo k průkazu kontaktních alergenů. Přístroje nikdy nemohou nahradit, nebo být citlivější v detekci nežli zkušený klinik, ale jejich význam spočívá především v objektivizaci skutečnosti.

        Klíčová slova: profesionální dermatózy - kontaktní ekzém - iritační dermatitida - bioinženýrské metody