Na úvodní stránku ČLS JEP ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J. Ev. PURKYNĚ
Časopisy - Článek
Na úvodní stránku ČLS JEP Aktuality O Společnosti O nakladatelském středisku Časopisy Vyhledávání Knihy Supplementa Katalog
 
  Anglicky / English version Čes. a slov. Gastroent. a Hepatol., 2003, roč. 57, č. 1, s. 8 - 17.
 
Diferenciální diagnóza idiopatických střevních zánětů a otázka tzv. neurčité kolitidy 
Mařatka Z. 

 


Souhrn:

       Problém: Diferenciální diagnóza mezi idiopatickou proktokolitidou (ulcerózní kolitidou) a Crohnovou nemocí tlustého střeva podle znaků klinických i morfologických někdy selhává. Pro případy, kdy se nemoc nedaří zařadit, byl navržen termín neurčitá kolitida (indeterminate colitis). Názory na způsob diferenciace idiopatických střevních zánětů a na neurčitou kolitidu se liší a vyjasnění stanovisek má význam nejen teoretický, nýbrž i praktický, zvláště při chirurgickém léčení. Metoda: Revidovali jsme retrospektivně sestavu 1328 nemocných sledovaných v letech 1942–1984 pro idiopatické střevní záněty se zřetelem na obtíže při diferenciální diagnóze mezi idiopatickou proktokolitidou a Crohnovou nemocí. K rozlišení jsme využívali diagnostického přístupu, při němž jsme rozeznávali příznaky nezbytné, potvrzující a vylučující a na vybraných příkladech ukazujeme, jak jsme postupovali Uvádíme také příklady nemocí, které idiopatické záněty napodobovaly a jejichž podstatu se později podařilo odhalit. Výsledky: Nejčastější příčiny nejistoty byly tyto: krátká doba pozorování (u případů akutních), rozpor mezi klinickým obrazem a patologickým nálezem a atypické příznaky. Většinu problémů se podařilo odstranit na základě hodnocení váhy příznaků a komunikace mezi klinikem a patologem. V celé sestavě bylo jen 19 případů, které se nepodařilo zařadit (1,4 % z 1 328 případů). Závěr: Většinu déle sledovaných nemocných se podařilo nozologicky zařadit na základě rozlišení příznaků nezbytných, potvrzujících a vylučujících. Diferenciálně diagnostické obtíže byly zvláště u akutních případů, u nichž je patologický nález „neklasifikovatelný“ a chybí jedna z největších opor diagnózy – totiž znalost průběhu a vývoje nemoci. Takové případy bývají označovány za „neurčitou kolitidu“. Tento termín však podle našeho názoru neznamená, že jde o zvláštní typ idiopatického střevního zánětu. Při delším sledování se často diagnóza vyjasní ve smyslu přechodné kolitidy (self limiting), idiopatické proktokolitidy, Crohnovy nemoci, a jen část případů zůstane neurčena. Podle našeho názoru však nejde o zvláštní chorobnou jednotku a výstižnější je označení vředovitý zánět tlustého střeva neobjasněné povahy (colitis ulcerosa v morfologickém smyslu). Podle dvojsložkové hypotézy je takový zánět nespecifickou nadstavbou na primárních poruchách různé povahy.

        Klíčová slova: Crohnova nemoc – ulcerózní kolitida – diferenciální diagnóza – neurčitá kolitida
       

Objednat toto číslo jako - FYZICKÁ OSOBA nebo PODNIKATELSKÝ SUBJEKT

  ZPĚT NA OBSAH  
 
 
| HOME PAGE | KÓDOVÁNÍ ČEŠTINY | ENGLISH VERSION |
©  1998 - 2008 ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J. E. PURKYNĚ
Výroba: NT Servis, s.r.o., provozovatel serveru P.E.S. consulting, s.r.o.
WEBMASTER