Předkládáme přehled některých podjednotek MDS se specifickým obrazem klinickým i laboratorním. Myelodysplastický syndrom (MDS) pro svou heterogenitu je nutno dělit na podtypy ať už podle FAB nebo WHO klasifikace. Při stanovení diagnózy nelze opomenout, zda jde o primární nebo sekundární MDS. Dnes však můžeme upřesnit diagnózuMDS určením dalších podjednotek, které mají svůj klinický obraz, prognózu a laboratorní nález. Pro přehlednost tyto podjednotky řadíme do tří skupin: 1. smíšené syndromy,kam patří hypoplastickýMDS a smíšenýMDS-MPS, 2. případy se specifickým histologickým či morfologickým obrazem a to MDS s myelofibrózou, MDS s eozinofilií, MDS se shlukováním chromatinu granulocytů, dvě formy sideroblastické anémie a sem lze přiřadit i idiopatickou makrocytózu a konečně 3. případy se specifickými cytogenetickými nálezy, jako je 5q minus syndrom, monosomie 7 u dětí, patologie chromozomu 17 (17p-, isol7q) a některé vzácnější chromozomální aberace. Znalost obrazu těchto podjednotek nám pomůže určit prognózu nemoci a tím i léčebnou taktiku.

        Klíčová slova: dělení MDS, smíšené syndromy, morfologické odchylky, fibróza, cytogenetické podjednotky