V naší populaci odpovídají definici nadměrného růstu muži o tělesné výšce nad 191,7 cm a ženy nad 176,8 cm. Pokusy o hormonální korekci nadměrně vysokého růstu u chlapců testosteronem a u dívek estrogeny jsou založeny především na účincích estrogenů na chondroblasty epifyzární štěrbiny, které vedou k urychlení jejího uzávěru. Současně je stimulována i růstová rychlost a záleží na léčebném režimu, především na včasném nasazení léčby, jak se její výsledky projeví na konečné tělesné výšce. Novější zkušenosti ukázaly, že výsledná redukce očekávané tělesné výšky nedosahuje tak příznivých hodnot, jak udávaly starší práce, především pro chybu, kterou je prognózovaná výška zatížena. Výraznější efekt korekční léčby lze očekávat u dívek, u chlapců zřejmě působí hlavně z testosteronu endogenně tvořené estrogeny. Přestože při léčbě nedochází k prokazatelnému poškození reprodukčních funkcí a nežádoucí vedlejší účinky sexuálních steroidních hormonů jsou jen mírné a reverzibilní, je nutno s ohledem na nepřesvědčivý vliv na konečný růst přikročit k hormonální léčbě opatrně a jen u výjimeč- ných případů, zahajovat léčbu v prepubertálním nebo časně pubertálním stadiu vývoje a vždy je nutno zvážit rizika a obtíže léčby i psychologický dopad vysoké postavy na jedince s nadměrným růstem.

        Klíčová slova: vysoká postava, růst, testosteron, estrogeny, hormonální léčba