Autoři vybrali z prozatím uváděných laboratorních testů svědčících pro návykově zvýšenou konzumaci alko- holu ty, které mají mít největší vypovídací schopnost, a vyšetřili jimi skupinu porfyriků přiznávajících alkoho- lismus. Výsledky porovnali s těmi, které získali u skupiny porfyriků-nealkoholiků a abstinentů; v případě jednoho testu i u skupiny osob zdravých. Zjistili, že u porfyriků-alkoholiků jako markery alkoholismu nejčastěji vystupují sérová koncentrace imunoglobulinu IgA, zvýšená aktivita aspartátaminotransferasy, méně často g-glutamyltransferasy, a zvýšený objem červené krvinky v krevním obrazu. K posouzení pacientova případného alkoholismu doporučují kombinovat tato vyšetření všude tam, kde jsou anamnestické údaje získané od něj a jeho rodiny nespolehlivé, choroba při terapii náležitě neustupuje nebo často exacerbuje.

        Klíčová slova: alkohol, alkoholismus, pozdní kožní porfyrie – PCT, jaterní funkční testy, IgA, makrocytóza.