Proteomika je nový metodický a koncepční přístup ke studiu živých systémů, který usiluje o zmapování celého proteomu – bílkovinného komplementu genomu. Snaží se tedy o kvantitativní i kvalitativní popis všech bílkovin přítomných v daný okamžik v buňce, tkáni či organizmu. Základními nástroji proteomiky jsou separační techniky založené na principech elektroforézy a chromatografie, sloužící k rozdělení složitých bílkovinných směsí, a hlavně hmotnostní spektrometrie využívaná k identifikaci jednotlivých proteinů. Proteomika je velmi mladým a bouřlivě se rozvíjejícím oborem, který však již prokázal obrovský potenciál pro studium mnoha fyziologických i patologických molekulárních mechanizmů i pro přímé využití v diagnostice závažných onemocnění.

        Klíčová slova: proteomika, proteom, dvojrozměrná elektroforéza, chromatografie, hmotnostní spektrometrie.