Cílem práce bylo posoudit vliv osmitýdenního kombinovaného tréninku na výkonnost, aerobní kapacitu a základní hemodynamické parametry u nemocných se systolickou dysfunkcí levé komory srdeční a zhodnotit jeho bezpečnost. Do studie jsme zařadili 26 pacientů, mužů průměrného věku (x ± SD) 61,8 ± 11,1 let s koronarograficky verifikovanou chronickou ischemickou chorobou srdeční a s ejekční frakcí levé komory nižší než 40 % (EF 35 ± 4 %). Před zahájením a po absolvování rehabilitačního programu (osm týdnů) bylo provedeno spiroergometrické vyšetření do symptomy limitovaného maxima. Posilovací prvky byly zařazeny po 2 týdnech aerobního tréninku. Cvičební jednotka trvala 60 min. a skládala se z fáze zahřívací (10 min.), aerobní zátěže na ergometru s intenzitou zátěže na úrovni anaerobního prahu (20 min.), fáze posilování na kombinovaném posilovacím trenažéru cvičením (20 min.) a fáze uvolnění (10 min.). V posilovací fázi pacienti začínali cvičit na úrovni 30 %, po dvou týdnech pak 60 % 1-RM (one repetition maximum). Naše výsledky ukázaly po osmi týdenním kombinovaném tréninku statisticky významné (p < 0,05) zvýšení maximálního dosaženého výkonu (ze 104 ± 27 na 122 ± 32 W) u pacientů se systolickou dysfunkcí levé komory srdeční. Statisticky významně se zvýšila kapacita transportního systému vyjádřená hodnotou maximálního příjmu kyslíku (z 1545 ± 312 na 1740 ± 359 ml . min-1) i METs (z 5,3 ± 1,3 na 6,0 ± 1,4). Statisticky významně poklesly klidové hodnoty krevního tlaku v obou složkách i výchozí (klidové) hodnoty srdeční frekvence a „produktu frekvence . tlak“ - RPP. Změny EF nebyly statisticky významné.

        Klíčová slova: Systolická dysfunkce levé komory srdeční - Kombinovaný trénink