Na úvodní stránku ČLS JEP ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J. Ev. PURKYNĚ
Časopisy - Článek
Na úvodní stránku ČLS JEP Aktuality O Společnosti O nakladatelském středisku Časopisy Vyhledávání Knihy Supplementa Katalog
 
  Anglicky / English version Čes.-slov. Pediat., 2005, roč. 60, č. 2, s. 62–69.
 
Vliv expozice pasivnímu kouření po narození na zdravotní stav dětí v kojeneckém a batolecím věku Výsledky studie ELSPAC 
Kukla L.(1), Hrubá D.(2), Tyrlík M.(3) 

Oddělení preventivní a sociální pediatrie Ústavu sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví LF MU, Brno(1), vedoucí prof. MUDr. J. Holčík, DrSc. Ústav preventivního lékařství LF MU, Brno(2) vedoucí prof. MUDr. Z. Brázdová, DrSc. Psychologický ústav FF MU, Brno(3) vedoucí prof. PhDr. M. Svoboda, CSc.
 


Souhrn:

       Výsledky řady epidemiologických studií ukazují, že expozice pasivnímu kouření vyvolává řadu poškození dýchacího ústrojí a jejich komplikací, zejména u dětí. Přitom expozice dětí pasivnímu kouření v době fetálního vývoje a po narození je pravděpodobně nejrozšířenějším zdrojem kontaktů této populace s chemickými škodlivinami. V prospektivní longitudinální studii ELSPAC autoři analyzovali data získaná o dětech a podmínkách jejich života ve věku 18 měsíců po narození. Anamnestické údaje o zdravotním stavu dětí byly získány od jejich matek a ošetřujících pediatrů pro celkem 3495 dětí: u 139 (4,0 %) dětí byla hodnocena jejich expozice cigaretovému kouři jako střední až silná (v zakouřeném prostředí pobývaly denně více než 3 hodiny), u dalších 578 dětí (16,5 %) jako malá (v zakouřené místnosti byly méně než 3 hodiny). Většina dětí (2778 = 79,5 %) nebyla po narození cigaretovému kouři exponována vůbec. U těchto skupin dětí byla hodnocena frekvence výskytu vybraných patologických symptomů či onemocnění a některé další ukazatele. Rozdíly mezi skupinami byly hodnoceny Pearsonovým chi-kvadrát testem a programem ANOVA. Výrazné rozdíly mezi skupinami dětí s různou postnatální expozicí cigaretovému kouři se projevily ve frekvenci symptomů a nemocí dýchacího ústrojí a jejich komplikací. Nejčastěji se vyskytovaly silná rýma s kašlem (73 % neexponovaných, 85 % exponovaných), v průměru byly dvě třetiny těchto onemocnění ošetřeny lékařem. Lehčí formy pokašlávání, které však trvaly několik dní, byly udávány u dvou třetin dětí, častěji u exponovaných, které měly rovněž významně více epizod v období mezi 6. a 18. měsícem života. Z dokumentace ošetřujících lékařů jednoznačně dominuje dvojnásobně vyšší frekvence zánětů středního ucha u dětí středně a silně exponovaných (16 %). Matky exponovaných dětí pozorovaly častěji výskyt nápadného chrápání a zástavy dechu ve spánku: věk prvních příhod spánkové apnoe byl významně nižší u dětí středně a silně exponovaných cigaretovému kouři. Konzumace různých léků v období mezi 6. a 18. měsícem života je vysoká ve všech sledovaných skupinách. Léčba symptomů a nemocí dýchacího ústrojí je významně častější ve skupinách exponovaných dětí. Téměř třetina všech dětí v posledních 3 měsících užívala nějaké léky denně, ve výčtu jsou ovšem zahrnuty i lékové formy vitaminů. Nároky dětí s různou expozicí pasivnímu kouření na preventivní a kurativní péči se statisticky významně nelišily, také frekvence hospitalizací byla jen nevýznamně vyšší mezi dětmi v exponovaných skupinách. Matky si v podstatě riziko poškození zdraví vyplývající z expozice dětí pasivnímu kouření neuvědomují: jen necelých 14 % matek ze středně a silně exponované skupiny připustilo, že by tato expozice mohla být příčinou jeho nemocí.

        Klíčová slova: Klíčová slova: děti, pasivní kouření, respirační nemoci, lékařská péče
       

Objednat toto číslo jako - FYZICKÁ OSOBA nebo PODNIKATELSKÝ SUBJEKT

  ZPĚT NA OBSAH  
 
 
| HOME PAGE | KÓDOVÁNÍ ČEŠTINY | ENGLISH VERSION |
©  1998 - 2008 ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J. E. PURKYNĚ
Výroba: NT Servis, s.r.o., provozovatel serveru P.E.S. consulting, s.r.o.
WEBMASTER