Absorpci fotonů emitujícího záření je podle Stokesova zákona excitováno záření o delší vlnové délce, nazývané fluorescencí. Jev je podobný i dalším, jako fosforescenci, chemi-, krystalo-, tribo-, elektro-, lyo-, bioluminiscenci apod. V dermatologii se používá od r. 1925, Woodova lampa byla objevena v r. 1903. Existuje primární fluorescence kůže zdravé i mnohých patologických procesů, které jsou přehledně uvedeny v tabulkách a je upozorněno na některé méně často užívané diagnostické možnosti. Zde se často využívá i sekundární fluorescence, tj. různé (i intravitální) fluorochromy (nejčastější je fluorescein). Tak je umožněna např. diagnostika svrabu, pigmentových afekcí (vitiligo), některých kontaktních alergenů. Široké pole je ve využití imunofluorescenčních metod jak laboratorních, tak mikroskopických.Vneposlední řadě je to použití fluorescence k detekci léků, zejména antibiotik (tetracyklin, doxycyklin) a dalších chemických látek (dihydroxyaceton). Rovněž se fluorescence uplatňuje při kontrole používání preventivních prostředků k ochraně kůže. Bouřlivého rozvoje doznává při terapeutické a diagnostické aplikaci fotodynamicky aktivních látek, především derivátů porfyrinů. Nové vysoce citlivé optoelektronické prvky dovolují i do praxe zavádět spektrofluorimetry.

        Klíčová slova: fluorescence kůže - Woodova lampa - primární a sekundární fluorescence - využití fluorescence - fotodynamická diagnostika a terapie - měření a registrace fluorescence - bioluminiscence