Sdělení shrnuje současné poznatky o mechanismech vstupu jódu do buněk a jeho přímém uplatnění ve tkáních štítné žlázy, placenty, žlázy mléčné a sliznice žaludku. Podrobněji se zabývá nepřímými účinky jódu v podobě hormonů štítné žlázy na vývoj CN5 v nejútlejším období života jedince, na růst a vývoj kostí a interhormonální souhru v období dospívání. Zdůrazňuje význam transplacentárního přenosu jódu a roli mateřského tyroxinu. Připomíná minimální denní potřebu jódu pro jednotlivé věkové kategorie, jak je definovala 5Z0. Zamýšlí se nad současnou situací v zásobení naší populace jódem, jak se jeví Národní jódové komisi, a v závěru doporučuje preventivní, diagnostické a léčebné postupy, které lze uplatnit v ordinacích především praktických dětských lékařů, ale nejen u nich.

        Klíčová slova: Na/I symportér, jodurie, placentární transfer, hypotyroxinémie matky, denní přívod, rizikové populační skupiny, diagnostika