Jde o postgraduální přehled problematiky. V úvodu je podán přehled zvláštností Duanova retrakčního syndromu (DS) a jeho hlavních příznaků a připomenuty hlavní způsoby klasifikace: 1. Malbranova (Duane I., II. a III.), 2. Huberova, která se opírá o EMG nálezy v ZOS, 3. Kaufmannova, která dělí DS dle vynuceného držení hlavy. Autor soudí, že ani podle nich nelze zařadit a patogeneticky vyložit mnohé atypické vzácné obrazy, z nichž některé dokládá: 1. „Inverzní“ DS, který zaznamenala a zdokumentovala Chytilová-Divišová (1949): u dívky s vrozenou obrnou abdukce na obou očích vznikala retrakce bulbu a zúžení oční štěrbiny při snaze o abdukci (!) oka. 2. Oboustranný získaný DS u pacientky s nádorem mozkového kmene, doložený EMG záznamem z obou horizontálních svalů. 3. Jednostranný DS u dítěte z rodiny s familiárním výskytem vrozené fibrózy ZOS s nejasnýmpodílem neurogenní a myogenní, resp. fibrózní složky na vzniku obou obrazů. U jiného příslušníka této rodiny se vyskytl ještě fenomen Markuse Gunna. Poslední nálezy podporují myšlenku, že na vzniku dosti uniformního obrazu DS se podílí kombinace neurogenních a myogenních, resp. pojivových změn.

        Klíčová slova: Duanův retrakční syndrom, klasifikace, diagnostika